Sciencemag.cz
Doporučujeme
Astronomové pravděpodobně objevili druhý obří exoměsíc, který obíhá kolem planety velikosti Jupiteru. Samozřejmě není důvod, proč by exoměsíce neměly být ve vesmíru podobně hojné jako exoplanety (a zde známe už asi 10 000 kandidátů), alespoň podle analogie se Sluneční soustavou. Nicméně přímé důkazy o tom zatím nemáme. I vůbec první pozorování exoměsíce před 4 lety stále čeká na potvrzení a ověření nejnovějšího kandidáta může trvat podobně dlouho (a ani se přitom nemusí dojít k jednoznačnému výsledku).
Za novým objevem, publikovaným v Nature Astronomy, stojí tým Davida Kippinga z Columbia University, který oznámil již prvního kandidáta před 4 lety.
Možný exoměsíc by obíhal kolem planety Kepler 1708b, vzdálené 5 500 světelných let od Země ve směru souhvězdí Labutě a Lyry. Tento nový kandidát je asi o třetinu menší než měsíc o velikosti Neptunu, který Kipping a jeho kolegové před 4 lety detekovali na oběžné dráze exoplanety o velikosti Jupitera Kepler 1625b. Oba kandidáti na superměsíce jsou pravděpodobně tvořeni plynem, který se nahromadil pod vlivem gravitace způsobené jejich obrovskou velikostí. Možná jde dokonce původně o planety, které byly posléze staženy na oběžnou dráhu sousedních větších (respektive obřích) planet.
Oba měsíce se nacházejí daleko od své hostitelské hvězdy, kde působí nižší gravitace, která by jinak mohla planety a jejich měsíce naopak oddělit. Autoři nové studie se při hledání exoměsíců soustředili právě na chladné obří plynné planety na vzdálených oběžných drahách – na základě analogie se Sluneční soustavou, kde Jupiter a Saturn mají dohromady více než stovku měsíců.
Také u obou výše zmíněných exoplanet může být klidně měsíců velké množství a ty typické mají mnohem menší velikost, jenže při omezené citlivosti našich pozorování prozatím s největší pravděpodobností dokážeme odhalit právě ty obří.
Exoměsíce nás samozřejmě zajímají jak samy o sobě (jak vznikají apod.), ale i v souvislosti s tím, zda mohou samy hostit život (viz naděje spojené s některými měsíci velkých planet ve Sluneční soustavě) nebo nějak ovlivňují obyvatelnost svých planet.
Nový kandidát na exoměsíc pochází z dat sondy Kepler (data týkající se nejchladnějších plynných obrů), a to na základě (pouhých) dvou tranzitů. K ověření objevu bude zapotřebí pozorování dalšími dalekohledy, jako je ten Hubbleův, což může trvat roky. V případě prvního exoměsíce Kepler 1625b se ani po 4 letech nedošlo ke shodě, takže jeho existence je stále jen hypotetická. V případě měsíce Kepler 1708b již také někteří odborníci vyjádřili pochybnosti, jiní jsou ale naopak optimističtí.
David Kipping, An exomoon survey of 70 cool giant exoplanets and the new candidate Kepler-1708 b-i, Nature Astronomy (2022). DOI: 10.1038/s41550-021-01539-1. www.nature.com/articles/s41550-021-01539-1
Zdroj: Columbia University / Phys.org
