Pepřovec Schinus Molle. Pixabay License. Volné pro komerční použití.

V říši Huari se pilo pivo s halucinogeny

Kultura Huari (Wari) existovala v severním a středním Peru zhruba v období 500–1000 n. l. V severním Peru tak zaujímala období mezi říšemi Mochiců a Chimuů. Na jihu s ní sousedila kultura s centrem v Tiahuanacu (Tiwanaku).
Z poslední době archeologických nálezů z doby Huari přibylo, mj. se jedná i o doklady přinášení lidských obětí. Archeologové z kanadského Royal Ontario Museum nyní v Peru prozkoumali lokalitu Quilcapampa, kde z období huarijské kultury (9. století) objevili mj. řadu zbytků rostlin. Archeobotanická analýza pak vedla k závěru, že v lokalitě se ve velkém vařila chicha, respektive „pivo“. Není to první pivovar známý z doby předinckých kultur v oblasti And, tentokrát se však navíc zdá, že se zde do piva přidávaly i halucinogeny.
Nejprve trochu terminologie. Pivo je lépe psát v uvozovkách, protože nápoj pochopitelně vůbec neobsahoval ječmen usnadňující kvašení. Chicha (čiča) se v oblasti And vyráběla obvykle z kukuřice. Ta se žvýkala a vyplivovala do kvasné nádoby, takže enzymy ze slin (amyláza) rozkládaly škrob a umožňovaly kvasinkám začít přeměňovat jednodušší sacharidy na alkohol. Lze tedy postupovat i jinak, nechat kukuřici naklíčit apod.
Zdroj níže nicméně uvádí, že „pivo“, respektive chicha, z Quilcapampy byla něčím ještě jiným, vařila se totiž z plodů pepřovce (molle, Schinus molle; ostatně v Amazonii se kvasil zase třeba maniok). Do slabě alkoholického nápoje, který z něj vznikl (poznámka PH: místní obyvatelé ovšem metabolizovali alkohol v průměru asi jinak než my dnes), se ovšem přidávala semena ze stromu Anadenanthera colubrina vilca, které fungují jako halucinogeny. Obsahují totiž alkaloid bufotein, příbuzný chemicky serotoninu a dále např. psilocinu a MDMT. (PH: U nás je bufotenin znám spíše přes bizarní „olizování žab“.)
Vilca má v Jižní Americe dlouhou historii užívání, v Cuevě byly objeveny 4 000 let staré dýmky a v Tiahuanacu, tedy kultuře současné s Huari, se droga šňupala jako tabák. Vilca kromě samotného bufoteinu obsahuje v menší míře též přímo DMT a 5-MeO-DMT.
Předpokládá se, že alkohol a halucinogeny byly konzumovány na hostinách místní elity a šlo o způsob, jak zajistit společenskou soudržnost. Celkem obtížná příprava mohla mít ten důsledek, že vše bylo k dispozici pouze v rámci státem/nábožensky kontrolovaných, organizovaných rituálů, běžní lidé „soukromě“ přístup k vilce neměli. (PH: Samozřejmě do jisté míry jde o spekulace vyvozované na základě analogií. Inkové se později podobně opíjeli kukuřičnou chichou.)

Matthew E. Biwer et al, Hallucinogens, alcohol and shifting leadership strategies in the ancient Peruvian Andes, Antiquity (2022). DOI: 10.15184/aqy.2021.177
Zdroj: HeritageDaily/Antiquity a další

Poznámka PH: Chápu-li dobře, šlo tedy prostě o zkvašené kuličky toho, co známe jako růžový pepř…

Klonování psího miláčka: jak a proč?

Ve střední Evropě máme prvního naklonovaného psa. Aristocrat II Korec Corso se stal mediální hvězdou …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *