Syntetické červené krvinky napodobující vlastnosti těch přírodních se zkoušejí vyvíjet již dlouho, vesměs jim ale dosud něco chybělo. Studie publikovaná v ASC Nano nyní uvádí, že nový typ umělých krvinek dokáže nejen přenášet kyslík, ale jsou také ohebné/pružné (dokáží se protahovat i úzkými kapilárami a poté se opět zformovat do původního tvaru) a v oběhu vydrží podobně dlouho jako ty původní. Povrch mají umělé krvinky pomocí speciálních proteinů upravený tak, aby si jich imunitní systém hostitele nevšímal. Navíc syntetické krvinky ale podporují i novou funkčnost. Jejich pohyb by se mohl řídit vnějším magnetickým polem a mohly by se používat pro transport léčiv nebo naopak k detekci/odstraňování toxinů.
Vědci postupovali tak, že červené krvinky povlékli tenkou vrstvou oxidu křemičitého. Tím si vytvořili vzor, který vyplnili speciálním polymerem. Oxid křemičitý pak odleptali, čím vznikla mechanická kopie erytrocytu, tu pak povlékli membránami původních krvinek. Umělé buňky mají podobnou velikost, tvar, elektrický náboj a povrchové proteiny jako ty původní, dokázaly i procházet kapilárami. U laboratorních myší fungovaly v oběhu 48 hodin bez toho, že by byla zaznamenána nějaká toxicita. Umělé buňky mohou obsahovat hemoglobin, magnetické nanočástice, lék na rakovinu nebo senzory toxinů, případně v kombinacích.
Jimin Guo et al. Biomimetic Rebuilding of Multifunctional Red Blood Cells: Modular Design Using Functional Components, ACS Nano (2020). DOI: 10.1021/acsnano.9b08714
Zdroj: American Chemical Society/Phys.org