Sciencemag.cz
Doporučujeme
Na zlaté přezce se jedná o dosud nejstarší užití českého granátu v historii šperkařství vůbec.
V roce 2020 byl na Rakovnicku objeven historický unikátní poklad zlatých šperků, zdobených drahokamy pomocí náročné přihrádkové techniky. Na základě srovnání a řady proběhlých odborných analýz, provedených mezinárodním vědeckým týmem pod vedením Muzea T. G. M. Rakovník, bylo zjištěno, že předměty pochází z 2. pol. 5. století. Poklad zlatých šperků byl u příležitosti tiskové konference představen na Krajském úřadě Středočeského kraje.
Nalezený poklad představují honosné předměty, kterými jsou přezka a prsten, jenž byly s největší pravděpodobností součástí dobového lupu. Svědčí o tom především přezka, která byla za účelem dělení kořisti bez ohledu na esteticky vysoce hodnotné provedení předmětu rozlámána na 3 kusy. Spolu s nedalekým o něco pozdějším objevem masivního pozlaceného stříbrného závěsu koňské ohlávky ze závěru 6. století na dohled od místa uložení šperků tvoří tyto doklady hmotné kultury nejvyšší aristokracie té doby naprostý unikát nejen v rámci středních Čech, ale celého širšího evropského prostoru. „Mám velikou radost, že právě na území Středočeského kraje se podařilo nalézt takto unikátní poklad, který nemá v rámci České republiky obdoby. Nalezené šperky byly vytvořené před více jak 1500 lety a jsou tak svojí společenskou důležitostí srovnatelné například se středověkými korunovačními klenoty,“ uvedl radní pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Václav Švenda.
Na zlaté přezce se jedná o dosud nejstarší užití českého granátu v historii šperkařství vůbec, což z tohoto nálezu činí předmět mimořádné kulturně-historické hodnoty. „Tento šperk z doby stěhování národů v oblasti středních Čech je unikátní především svojí nebývale bohatou drahokamovou výzdobou a rovněž svojí hmotnosti. Celý soubor obsahuje více než 150 gramů ryzího zlata, které je doplněno množstvím broušených českých granátů a almandinů a rovněž třemi kousky zeleného skla,“ představuje poklad ředitelka Muzea T. G. M. Rakovník, Magdalena Elznicová Mikesková.
Pravděpodobným vlastníkem byla vysoce urozená, ne-li nejvýše postavená osoba. Původem jsou ovšem nepochybně středomořské provenience a byly zhotoveny v dílně pracující pro císařský dvůr, ať už v Konstantinopoli nebo v Ravenně. O něco mladší ozdobný závěs ohlávky nemá v českém prostředí dosud dokonce vůbec žádné srovnání. Náročné zdobení vrubořezem ve tvaru masek v podobě helmic nalézáme výhradně v rámci tzv. vendelského období v jižní Skandinávii a Anglii. Na rozdíl od šperků je závěs ztrátovým předmětem, jehož uložení v zemi nebylo záměrné, ale náhodné. „V současné době probíhá na předmětech mezioborový výzkum, který dosud v podobném rozsahu nikdy neprobíhal, a to ani v případě jiných evropských pokladů z této doby. Přizváni byli nejlepší odborníci nejen z ČR, ale i Německa, Francie a Rakouska. V roce 2022 budou šperky i ozdobný závěs ohlávky vystaveny v Muzeu T. G. M. Rakovník a rovněž představeny formou populárně naučné knihy,“ doplňuje ředitelka Elznicová Mikesková.
