Sciencemag.cz
Doporučujeme
Červnové (a červencové) noci dále nabízejí výhled na nezvyklé noční svítící oblaky (NLC – z angl. NoctiLucent Clouds). Oproti běžné oblačnosti, která se nachází ve výšce maximálně 15 kilometrů (u bouřkových oblak vzácně až 20 kilometrů) se noční svítící oblaky nacházejí výrazně výš – v mezosféře asi 85 kilometrů nad zemským povrchem. Vznikají nabalováním ledových krystalek na prachové částice, které v této výšce zanechal meteorický prach, sopečné erupce nebo i průmyslová činnost lidí. Led se v této výšce vytváří především reakcí atmosférického kyslíku s vodíkem pod vlivem slunečního záření, fotochemickým rozpadem metanu, nebo také z vody, která je do těchto výšek vynesena turbulencí. Řídká oblaka se vytvářejí pouze tehdy, je-li v mezosféře ustálená teplota okolo -130°, což se odehrává v období letního slunovratu (na severní polokouli tedy v týdnech okolo 21. června).
Noční oblaka přímo nesvítí, ale rozptylují zář slunce nacházejícího se pod obzorem. Protože oblaka leží ve výšce okolo 85 km, dá se snadno spočítat, že slunce musí ležet v hloubce asi 6°-16° pod obzorem, tedy v době, kdy už je u nás hluboký soumrak. Noční oblaka se proto zjevují hlavně v červnu a v první půli července, a to zejména nad severním obzorem pozdě večer mezi 22. hodinou a půlnocí a časně ráno mezi 2. a 4. hodinou. Výskyt oblak není každou noc jistý, je proto třeba neustále vyhlížet, nebo sledovat webkamery směřující na severní obzor. Zájemci, kteří by o úkaz nechtěli přijít, se mohou zaregistrovat k odběru alertů upozorňujících na viditelnost NLC na stránce http://ukazy.astro.cz/nlc-registrace.php.
tisková zpráva Astrofyzikální progresy z Opavy
poznámka PH: jedná se o druhou část tisková zprávy, první (delší) část se týká zatmění Slunce, to zde již bylo publikováno.
