(c) Graphicstock

V ČR první pacient s biokompatibilním umělým srdcem

Umělé srdce váží asi 800 gramů, na první pohled je vizuálně od lidského srdce trochu odlišné, ale z hlediska vnitřní konfigurace ho zcela napodobuje.

Lékaři z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny se na konci listopadu zapsali do dějin české kardiochirurgie – historicky první pacient v České republice dostal biokompatibilní umělé srdce, které mu zachránilo život. Unikátní operace, při které byla pacientovi odebrána pravá i levá komora srdeční a na jejich místo bylo implantováno umělé srdce, trvala přes osm hodin a spolupracoval při ní čtrnáctičlenný operační tým pod vedením přednosty Kliniky kardiovaskulární chirurgie a hlavního řešitele klinické studie doc. MUDr. Ivana Netuky, Ph.D. Česká republika je teprve třetí zemí na světě, ve které pacient toto umělé srdce dostal. Deset dní od výkonu pracuje srdeční náhrada bezchybně a zdravotní stav pacienta je dobrý.

Umělé srdce váží necelý kilogram – asi 800 gramů, je tedy téměř třikrát těžší než průměrné srdce zdravého člověka. Velikost implantovaného přístroje vyžadovala pečlivé zhodnocení konfigurace nemocného pomocí virtuální vizualizace. Na první pohled je vizuálně od lidského srdce trochu odlišné, ale z hlediska vnitřní konfigurace ho zcela napodobuje. Jeho vnitřní povrch vystavený krevnímu proudu je tvořen plně biologickým materiálem. „Několikahodinový operační výkon byl velmi náročný zejména po technické stránce, umělé srdce se skládá hned z celé řady součástí, ty je na operačním sále třeba sestavit. Zatímco jeden tým lékařů prováděl samotný chirurgický výkon, druhý tým sestavoval a připravoval umělé srdce k implantaci,“ dodává přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM doc. MUDr. Ivan Netuka, Ph.D. U pacienta byla zachována pravá i levá srdeční síň, ale místo pravé a levé komory chirurgové našili připravené umělé srdce. „Jedná se o tzv. biatriální techniku, která byla dříve používána i při klasické transplantaci srdce. Tím však samotný výkon neskončil. Ihned po implantaci jsme pomocí kabelu, vedeného přes břišní stěnu, přistoupili k zapojení implantované srdeční části k externím komponentám. Umělé srdce obsahuje 17 integrovaných senzorů, které aktuálně vyhodnocují klíčové parametry pacienta. Proto systém dokáže automaticky regulovat i „srdeční tep“ v závislosti na aktuální zátěž pacienta při denních činnostech a působí tak mnohem více fyziologicky oproti předchozím generacím těchto zařízení, “ uzavírá přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM a hlavní řešitel studie doc. MUDr. Ivan Netuka, Ph.D.

Prvním pacientem s umělým srdcem v ČR se stal 58 letý muž, kterého upoutalo na nemocniční lůžko oboustranné těžké srdeční selhání. V IKEM byl posledních osm měsíců trvale připojen k podpůrným přístrojům a infuzím – nemohl ujít ani pár metrů. „Pacient trpěl těžkým oboustranným srdečním selháním, což je závažné onemocnění celého srdce, které pro pacienty mívá fatální následky. Vzhledem k jeho vyššímu věku, stále se zhoršujícímu zdravotnímu stavu a vzrůstající plicní hypertenzi, nemohl podstoupit transplantaci srdce, ani mu nemohla být implantována ani standardní dlouhodobá srdeční podpora. Po vyhodnocení všech jeho vyšetření jsme rozhodli, že bude naším prvním pacientem, který dostane nové umělé srdce–tedy pro něj jedinou možnost, jak nadále žít,“ říká přednosta Kardiocentra IKEM prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc. „Osmihodinová náročná operace, stejně jako pooperační rekonvalescence probíhají podle očekávání. Pacientův zdravotní stav je nyní dobrý, stabilizovaný a systém srdeční náhrady funguje bezchybně. Téměř týden po výkonu jsme pacienta odpojili od dýchacího přístroje. Nyní je pacient ve fázi rekonvalescence, takže budou následovat rehabilitace, rekondice a pomalé vracení zpět do života. Je jen pár dní od operace, takže se samozřejmě musíme vyvarovat jakékoliv možné infekce.“ říká MUDr. Hynek Říha, Ph.D. MHA, zástupce přednosty Kliniky anesteziologie a resuscitace IKEM.

Tým odborníků IKEM se na takto náročnou operaci připravoval několik let s několikaměsíčním intenzivním tréninkem, přímo ve francouzské společnosti CARMAT, která umělé srdce vyvinula. Příprava mimo jiné zahrnovala nejen odbornou část, ale také praktické vyzkoušení implantace umělého srdce během experimentální operace na zvířeti. Vše muselo být do sebemenšího detailu připraveno a každý člen týmu měl během operačního výkonu přesně definovanou a nezastupitelnou roli. „Padesát let od první transplantace srdce na světě se nacházíme na prahu nové éry v dějinách moderní kardiochirurgie, kdy řadíme transplantaci srdce k běžně používaným technikám. To, že dokážeme díky umělému srdci zachránit život pacientovi, u kterého všechny ověřené metody léčby selhaly nebo nejsou proveditelné, je skvělé. O to víc mne těší, že jsme teprve třetí zemí na světě, která tento operační výkon provádí. Když jsme 31. ledna 1984 udělali v Institutu klinické a experimentální medicíny první transplantaci srdce v tehdejším Československu, byl to pro nás pomyslný strop lékařských možností a nikdo z nás by nepredikoval, že za 33 let bude možné implantovat pacientovi srdce umělé. Od té doby jsme v Kardiocentru IKEM provedli celkem 1 116 transplantací srdce a jen za letošní rok jsme jich udělali 39 . Jedna věc jsou statistiky, ale druhá věc je vidět za těmi čísly zachráněné životy pacientů,“ říká přednosta Kardiocentra IKEM prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc.

Toto biokompatibilní umělé srdce bylo vyvinuto ve Francii, kde v rámci klinické studie bylo implantováno prvnímu pacientovi na světě v roce 2014. Letos na podzim se do klinické studie zapojilo superspecializované Kardiocentrum v kazašské Astaně a třetí zemí v rámci studie je Česká republika zastoupená IKEM. Další evropské země o zapojení do mezinárodní spolupráce nyní žádají. „Náklady u tohoto výkonu jsou pro Institut klinické a experimentální medicíny takřka nulové, neboť je prováděn v rámci klinické studie. Do budoucna se v Institutu chystáme provádět tuto unikátní operaci v řádu jednotek. Na celý tým našeho Kardiocentra jsem nesmírně pyšný, neboť pro české pacienty přináší další možnost, jak bojovat s nezvratným selháním životně důležitého orgánu,“ říká ředitel IKEM MUDr. Aleš Herman, Ph.D.

Jak srdeční buňky odolávají nedostatku kyslíku?

Dlouhodobý pobyt ve vysokohorském prostředí s nízkým obsahem kyslíku má protektivní účinky na činnost srdce. …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *