Sciencemag.cz
Doporučujeme
Digitalizace rukopisů uložených v trezorech Národní knihovny České republiky přinesla unikátní objev evropského významu. Kodex z 15. století v sobě ukrýval vzácný fragment šesti dvojhlasých skladeb vytvořených v okruhu pařížské katedrály Notre-Dame. Pařížský vícehlasý repertoár, komponovaný ve 12. a 13. století pro dva až čtyři hlasy, poprvé v historii evropské hudby pracoval s pravidelným rytmem a provádění těchto skladeb vyžadovalo špičkové interprety.
„Význam tohoto objevu pro hudbu středověkých Čech a Evropy je nedocenitelný,“ říká Hana Vlhová-Wörner z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR. „Pro české dějiny se jedná o první skutečné doklady této hudby vůbec, které navíc stářím předcházejí nepřímé výpovědi historických dokumentů. Možný raný kontakt Čech s touto hudbou vnáší zcela nové světlo na hudební kulturu v době posledních Přemyslovců a z pohledu tohoto repertoáru bude nutno znovu studovat a přehodnotit hudební doklady z první poloviny 14. století.“
Přímých dokladů středověké vícehlasé hudby se dochovalo velice málo. Evropské rukopisné sbírky dnes uchovávají kromě několika drobných fragmentů pouze tři rukopisy ze 13. století. Dva jsou uloženy v knihovně ve Wolfenbüttelu: první byl sepsán kolem roku 1230 pro katedrálu St. Andrew ve Skotsku, druhý pochází z poloviny 13. století pravděpodobně z Paříže. Třetí skvostně vyzdobený rukopis je dnes uložen ve Florencii a podle posledních spekulací byl pořízen na objednávku Ludvíka Svatého pro pařížskou Sainte Chapelle k jejímu posvěcení v roce 1248.
V Paříži byl velmi pravděpodobně napsán i původní kodex pražských zlomků. Jak a kdy se dostal do Čech, bude teprve potřeba vysvětlit. V 15. století byl použit jako vazební materiál pro rukopis studenta pražské univerzity. „V tehdejší době šlo o běžný jev, že byly staré a nepotřebné rukopisy využívány pro výrobu vazeb aktuálních knih. Tento náš rukopis z 15. století obsahuje v pozdním středověku oblíbený a rozšířený spis o zemědělství italského učence Petra de Crescentiis nazývaný Ruralia commoda,“ doplňuje Jan Vojtíšek, vedoucí Oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny ČR.
Drahocenné zlomky možná upraví znění skladeb
„Neméně důležitá je ovšem výpověď pražských zlomků pro podobu vícehlasého repertoáru v samotné Paříži. První studium zlomků naznačuje, že se v nich dochoval zatím neznámý hudební materiál. Písař rukopisu navíc pracoval velice pečlivě a je možné, že budeme opravovat znění některých skladeb známých dosud pouze z rukopisu uloženého ve Florencii,“ říká Hana Vlhová-Wörner.
Je možné, že budeme opravovat znění některých skladeb známých dosud pouze z rukopisu uloženého ve Florencii.
Na zlomky upozornil v polovině února Dominique Gatté (Štrasburg), který se systematicky věnuje evidenci fragmentů v nově digitalizovaných rukopisech z evropských fondů. Studia fragmentů se okamžitě ujali členové projektu Staré mýty, nová fakta: české země v centru hudebního dění 15. století (společný projekt Masarykova ústavu a Archivu AV ČR a Filozofické fakulty UK), pro které nález mimo jiné přináší i cenný materiál k pochopení hudební kultury husitských Čech v celé její šíři, tedy i z pohledu „skartace“ starého, a tedy již nepotřebného zpěvního materiálu.
Jejich bádání se zaměří na studium fragmentů a co nejpřesnější dataci, na okolnosti jejich použití jako vazebního materiálu, a konečně na možné scénáře cesty rukopisu s vícehlasným repertoárem z Paříže do Čech a s tím související identifikaci instituce, ve které se tento repertoár mohl pěstovat. Při zodpovězení otázek budou vědci moci využít hlubokých znalostí hudby v pražském univerzitním prostředí Jana Ciglbauera (FF UK) a navázat na studium recepce francouzského repertoáru v liturgii pražské diecéze, kterou se ve svých publikacích dlouhodobě zabývá Hana Vlhová-Wörner.
