(c) Graphicstock

Válka umělých inteligencí

Za 20 let budou ve válkách bojovat roboti, bezpilotní letouny, autonomní vozidla, chytré zbraně a další stroje, lidé prý ale vyklidí i místa těch, kdo rozhodují.
Lidské ztráty jsou ve vyspělých zemích obtížně politicky obhajitelné, proto už nějakou dobu dochází k nahrazení člověka na bojišti. V budoucím světě umělých inteligencí budou ale lidé rovněž beznadějně pomalí a hloupí, tedy ve válce prakticky nepoužitelní.

Podle předestřené vize bude nepřekvapivě jako první plně automatizována reakce na kybernetické útoky, nicméně vyspělí umělí agenti vytlačí lidi i z jiných oblastí vojenství. Nepůjde přitom jen o úzce specializované systémy. Hlavní rozdíl má být dán pokrokem strojového učení. V současné době potřebují expertní systémy ke vzniku (řekněme) inteligentního chování obrovské množství dat, přičemž v mnoha oborech nejsou taková data k dispozici. Za 20 let to bude jinak, ubude „nezvyklých situací/kontextů“, kde by rozhodovat museli lidé, protože autonomní agenti na ně nebudou připraveni. Vojáci na bojišti sehrají maximálně roli věšáků pro nositelnou elektroniku, a i tak budou nejspíš představovat ten nejslabší článek systému.
Ve střetech umělých inteligencí bude mít klíčovou roli rychlost reakce. Proto i tam, kde by se lidé rozhodovali srovnatelně jako AI, bude jejich role potlačena – s pomalostí člověka se prostě nic dělat nedá.
Alexander Kott, ředitel divize síťových technologií US Army Research Laboratory, předestřel výše popsanou vizi na konferenci věnované využití strojové učení v IT bezpečnosti. Nicméně vše, jak připouští, stále stojí na zdokonalení metod strojového/hlubokého učení. Při použití nynějším metod učení nemají vojenské systémy k dispozici dostatek informací. Na rozdíl od dejme tomu chytrého překladače naráží vojenský výzkum na to, že údaje bývají utajované, prakticky se nesdílejí. Historická data jsou dostupnější, ale mají spornou přesnost i hodnotu – co a jak např. digitalizovat z první světové války, aby šlo o údaje využitelné při učení neuronové sítě? Přece jen generál je něco jiného než šachista nebo velmistr v go, příslušné „hry“ se liší mírou formalizace. Navíc neuronové sítě jsou mnohdy citlivé na šum v datech nebo záměrnou manipulaci s nimi – takže nejspíš vznikne i nová dezinformační disciplína, spočívající ve snaze nějak „cinknout“ zdroje využívané pro učení vojenských aplikací nepřítele.
Kott za klíčovou každopádně považuje schopnost systémů učit se z menšího množství dat. Připouští, že existují ovšem i jiné důvody, proč lze být k jeho vizi skeptický…

Zdroj: The Register

Mimozemšťané mohli Zemi prostě minout

Proč mezi námi nechodí mimozemšťané? Jeden z modelů předpokládá, že i v případě existence vyspělých …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close