Sciencemag.cz
Doporučujeme
Na propustnost voskových víček se zaměřil tým Aleny Bruce Krejčí z Biologického centra AV ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Ve spolupráci s rostlinným fyziologem Jiřím Kubáskem tak poprvé změřili propustnost plodových a medových víček pro oxid uhličitý. Výzkumníci navázali na zřejmý fakt, že včelí plod vyvíjející se ve voskovém plástu se neudusí, ačkoliv vosk je jinak velmi málo propustný pro plyny. Ukázali, že včelí dělnice zakrývají své larvy víčky s drobnými otvory, čímž umožňují výměnu plynů a tedy dýchání larev. Naopak víčka na zásobách medu jsou nepropustná.
Včely medonosné se evolučně přizpůsobily k použití vosku dvěma protichůdnými způsoby. Vosk víček, jimiž včely uzavírají buňky s medem, je téměř nepropustný, aby chránil zásoby před kvašením. Oproti tomu vosk víček pro larvy má póry, které umožňují vysokou propustnost plynů a těkavých látek. Společně s údaji o dýchání včelích larev tak vědecký tým spočítal, kolik oxidu uhličitého se v plodových komůrkách hromadí. Pokud by totiž včely zakrývaly živé larvy medovými víčky, vyvíjející plod by se udusil.
Podobné zásady platí i u čmeláků.
Studie vyšla v prestižním časopise iScience.
DOI:https://doi.org/10.1016/j.isci.2022.105445
