Credit: VŠB-TUO

Vědci převádí do obrazů počítačové viry a učí umělou inteligenci je rozpoznat

Propojení užitečného s krásným. Tak by se dal ve zkratce popsat výzkum vědců z Fakulty elektrotechniky a informatiky (FEI) VŠB-TUO, kteří zaměřili svoji pozornost na počítačové viry, červy a další typy software navržené k poškození, narušení či neoprávněnému přístupu k počítačovým systémům.
Pomocí matematické metody je výzkumníci převedli do vizuální podoby a následně předali umělé inteligenci. Ta dokáže velmi úspěšně odhalit, zda se jedná o „dobrý“ nebo nebezpečný software, tedy malware. Vedle vizuálně poutavého zobrazení počítačových záškodníků zvyšuje navržená metoda přesnost jejich detekce a přináší nové poznatky o jejich chování.

„Vyvinuli jsme metodu, která dokáže monitorovat dynamické chování malware a převést je pomocí fraktální geometrie, což je odvětví matematiky zabývající se velmi členitými útvary a jejich zobrazením, do velmi hezké vizuální podoby. Následně se obrazy probírala umělá inteligence a učila se rozeznávat špatný software od dobrého. Předali jsme jí asi 130.000 obrázků ve dvou typech experimentů, z toho polovina byl goodware a polovina malware. Poté jsme jí předložili zcela neznámé viry a chtěli po ní vyhodnocení. Dokázala malware rozeznat s úspěšností až 91 procent a stále se zlepšuje,“ popsal metodu její autor Ivan Zelinka z FEI, který výsledky spolu s kolegy publikoval v odborném časopise Mathematics and Computers in Simulation.

Studie otevírá nové cesty ve výzkumu malware a ukazuje, že fraktální geometrie může výrazně zlepšit jejich vizualizaci a klasifikaci. „Vzhledem k tomu, že se oblast kybernetické bezpečnosti vyvíjí a stále se objevují nové hrozby, budou podobné interdisciplinární metody zásadní pro to, abychom si před těmito nebezpečími zachovali náskok. Proto ve výzkumu pokračujeme a po dynamických analýzách se zaměřujeme i na ty statické, které jsou pro odhalení nebezpečných virů v praxi rychlejší,“ objasnil Zelinka.

Řadu přínosů má ale i jím vyvinutá metodika na základě dynamické analýzy. Poskytuje totiž informace i o řadě detailů v chování malware v reálném čase. „Metoda s pomocí dynamické analýzy je důležitá pro další výzkum, aby odborníci mohli ex post virus analyzovat a zkoumat. Navíc se nám otevřela řada dalších zajímavých odborných otázek,“ doplnil informatik a kybernetik Zelinka.

Fraktální geometrie a fraktály se využívají v řadě vědeckých oborů, ale inspiruje se jimi i řada výtvarníků. Ostravský vědec se mezi umělce sice neřadí, ale zálibu ve výtvarné umění a fraktály přiznává. „Jedná se o velmi krásné obrazce a já jsem rád, když velmi abstraktní pojmy, nebo v tomto případě digitální chování v kyberprostoru, mohou získat takovouto vizuální podobu. V tomto případě to navíc není samoúčelné, ale získali jsem i účinný nástroj pro další rozvoj kyberbezpečnosti,“ uzavřel Zelinka.

Vizualizace jsou dostupné na https://youtu.be/GPjaIkO9fzg.

tisková zpráva VŠB-TUO

Kontaminace prostředí těžkými kovy ovlivňuje barvu ptačích vajec

intenzita modrého zbarvení vajec je ve znečištěném prostředí opravdu nižší, nicméně intenzita krmení mláďat samci …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close