Sciencemag.cz
Doporučujeme
První pozemní širokoúhlá observatoř určená k detekci velmi vysokých až ultra vysokých energií gama záření na jižní polokouli vyroste v Astronomickém parku Atacama v Chile. Observatoř bude studovat záření z vesmíru, které je emitováno nejextrémnějšími objekty ve vesmíru, jako jsou černé díry a neutronové hvězdy, gama záblesky a supernovy.
Soustava speciálně navržených vodních nádrží vybavených nejmodernější technologií pro detekci částic bude zachycovat sekundární částice vznikající při interakci gama záření se zemskou atmosférou. Tyto částice při vstupu do vodních nádrží produkují charakteristické modré Čerenkovovo záření, které detekují fotosenzory instalované uvnitř nádrží. Souběžnou registrací spršek sekundárních částic detektory lze následně vystopovat jednotlivý gama paprsek až k jeho kosmickému zdroji, jelikož gama záření se nevychyluje v magnetických polích jako nabité kosmické záření.
Na přípravách výstavby mezinárodní infrastruktury se podílí vědci a inženýři z více než 90 institucí včetně Fyzikálního ústavu Akademie věd a Univerzity Palackého. Projekt observatoře Southern Wide-field Gamma-ray Observatory (Širokoúhlá observatoř gama záření na jižní polokouli, SWGO) vznikne na náhorní plošině v oblasti Pampa La Bola na vrcholu And v nadmořské výšce téměř 4800 metrů.
Na nedávném výběru a rozhodnutí o umístění observatoře SWGO se podíleli i výzkumníci z Fyzikálního ústavu Akademie věd. „Díky vyšší přesnosti a citlivosti poskytne observatoř SWGO nový pohled na některé z nejextrémnějších procesů ve vesmíru včetně souvislostí s nejenergičtějším kosmickým zářením. Dočkáme se také unikátních výsledků ohledně hledání signatur temné hmoty ve středu naší Galaxie,“ uvádí člen řídícího výboru SWGO Jakub Vícha.
Zahájení stavebních prací v Pampa La Bola očekává řídící výbor observatoře již v roce 2026 a výsledky pozorování projekt plánuje poskytovat jako open data ve prospěch širší astrofyzikální komunity.
V mezinárodní infrastruktuře Southern Wide-field Gamma-ray Observatory působí vědci z 15 členských zemí (Argentiny, Brazílie, Chile, Číny, Chorvatska, České republiky, Francie, Německa, Itálie, Mexika, Peru, Portugalska, Jižní Koreje, Spojeného království a Spojených států). Vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR se podíleli na vývoji a instalaci zařízení pro charakterizaci kandidátských míst včetně zhodnocení jednotlivých kandidátských míst.
Astronomický park Atacama spravuje 360 km2 pozemků v rámci koncese chilské Národní agentury pro výzkum a vývoj poblíž města San Pedro de Atacama v regionu Antofagasta. V okolí areálu se již nachází řada astronomických observatoří a zařízení, jako je např. Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA).
