Sciencemag.cz
Doporučujeme
Překonat stres vyvolaný suchem by rostlinám mohla pomoci nová hnojiva, která vyvíjí vědci z Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci s komerčním partnerem. Přípravky založené na přírodní bázi by měly plodinám řízeně dodávat živiny podle jejich aktuální potřeby a měly by také rostlinám pomoci zadržovat dostupnou vodu. Díky svému složení mají být hnojiva šetrná k životnímu prostředí a lehce rozložitelná.
Základem granulovaných hnojiv je obyčejný bramborový škrob, který vědci doplnili o speciální látky umožňující řízené uvolňování potřebných živin. „K zadržování vody v půdě se dnes v zemědělství běžně používají syntetické superabsorpční polymery schopné opakovaně vázat a uvolňovat až pětisetnásobek své hmotnosti. Problematické jsou ale z hlediska biodegradability, dlouho zůstávají v půdě. Z tohoto důvodu jsme se zaměřili na vývoj přírodních alternativ, které by nezatěžovaly životní prostředí,“ řekl vedoucí výzkumu za MENDELU Petr Škarpa.
Na vývoji hnojiv spolupracují odborníci z Agronomické fakulty s firmou ESCUBE, s.r.o., se kterou už dříve vytvořili například takzvané bioenergetické nápoje pro rostliny. V laboratořích na CEITEC VUT v současnosti vznikají testovací granule, se kterými by vědci následující jaro rádi vyrazili přímo na pole. „Kolegové vybrané živiny zakomponují do granulí tvořených hydroabsorbentem pro zadržení vody. Tyto granule budou schopné vodu absorbovat a zároveň ji řízeně uvolňovat spolu s živinami do půdního prostředí,“ popsal Škarpa.
Právě optimální distribuce nejenom vody, ale také živin, je pro růst rostlin klíčová. „Důležité je, aby přísun živin respektoval nároky plodin během jejich vegetačního období. Naším cílem je zvýšit využitelnost živin dodávaných hnojivy, která je závislá na mnoha faktorech a přítomnost vody je jedním z hlavních. Například u dusíku se udává, že ve sklizených produktech je možné nalézt jen necelou polovinu z jeho celkového množství aplikovaného hnojivy,“ řekl.
V první fázi vědci otestují hnojiva přizpůsobená specifickým potřebám pšenice a máku. „Mák vysetý na jaře je na počátku růstu velmi náchylný na sucho. Protože má malá semena, má i malou energii klíčení, a o to více je náchylný na abiotické stresy, jako je například sucho. Problémy se vzcházením máku trápí v Česku každoročně řadu zemědělců. Pokud by se nám tento problém podařilo částečně vyřešit, považoval bych to za úspěch,“ zhodnotil odborník z MENDELU.
Množství modifikací navrhovaných hnojiv se ale zdá být do budoucna nepřeberné. „Variabilita možných komponentů hnojiv je široká, kromě živin jde využít i další biologicky aktivní látky, které budou pro zvolenou plodinu v konkrétní vývojové fázi užitečné,“ doplnil Škarpa.
Speciální granulovaná hnojiva by se do půdy aplikovala v závislosti na potřebě dané plodiny před setím, při setí a také během vegetace. Vědci zároveň plánují otestovat také inovativní řešení, kdy by hnojivem obalili už samotné osivo. Zemědělec by tak v jediném kroku zasel a rovnou i pohnojil pole. „Charakter látek potřebných pro výrobu hnojiv na bázi hydrogelů nám umožňuje při jejich přípravě vložit do hnojiva i osivo. Zejména u plodin s malými semeny, jako je mák, se tím nabízí možnost otestovat inovativní postup zakládání porostů,“ vysvětlil Škarpa. „Naším cílem je inovovat technologii pěstování máku využitelnou zejména v suchých oblastech,“ dodal.
Vedle osiva máku by se podle Škarpy mohlo dát obalit například i osivo řepky, pšenice nebo kukuřice. Letos se vědci zaměří na testování laboratorně připravených hnojiv v nádobových pokusech, příští rok by už hotové produkty chtěli vyzkoušet přímo v polních podmínkách.
