Srovnání Sluneční soustavy a systému TRAPPIST-1. Credit: NASA/JPL-Caltech

Jak poznat, že v systému exoplanet bude velká planeta dál od hvězdy?

Nakolik lze z uspořádání vnitřních planet odvodit, jak bude vypadat vnější část soustavy?

Matthias He a Lauren Weiss z Notredame a jejich kolegové zkombinovali data z hledání exoplanet pomocí obou nejpoužívanějších metod – tranzitů a měření radiálních rychlostí. Pomocí tranzitů dokážeme zachytit planety blízko hvězdy, druhou metodou pak planety s vyšší hmotností. Nové studie kombinuje data z Keckovy observatoře a dalekohledu Kepler. Výsledkem jsou údaje o 63 exoplanetárních systémech. Ze 177 planet v nich byla většina nalezena pomocí tranzitů, asi 20 metodou měření radiálních rychlostí.
Studie tvrdí, že z dat o planetách u hvězdy lze odhadnout pravděpodobnost, že dále v systému bude existovat velká planeta. Jak? Ze samotného počtu a velikosti vnitřních planet se prý tato pravděpodobnost odhadnout nedá. Byla však zjištěna statisticky významná korelace s jiným ukazatelem – tzv. mezerovitou složitostí (gap complexity). Tím se myslí, jak moc se liší vzdálenosti oběžných drah vnitřních planet od sebe (=mezery). Nízká složitost odpovídá cca stejným vzdálenostem, vysoká pokaždé jiným (ideálně náhodným) vzdálenostem. A z dat má vyplývat, že čím vyšší složitost mezer, tím větší bude i pravděpodobnost, že v systému se nachází vzdálená velká planeta – kterou lze najít pomocí radiálních rychlostí, nikoliv tranzity.
Samozřejmě abychom vůbec mohli posuzovat onu složitost, potřebujeme znát v systému minimálně 3 planety (a tedy zjistit, zde jsou od sebe vzdáleny cca stejně, nebo rozdílně). No, vlastně pak ono „pravidlo“ je tedy odvozeno jen podle 4 systémů z oněch 63. Nicméně s rostoucím množstvím známých planetárních systémů bude dat přibývat a teorie půjde testovat. Navíc studie (prozatím publikovaná pouze jako preprint na arXiv) má ukazovat, jak lze při studiu exoplanet získávat nové informace jen tím, že již známá data budeme různě kombinovat…

Matthias Y. He et al, Inner Planetary System Gap Complexity is a Predictor of Outer Giant Planets, arXiv (2023). DOI: 10.48550/arxiv.2306.08846
Zdroj: Can we predict if a system will have giant planets? Andy Tomaswick, Universe Today / Phys.org

Poznámka PH: ve Sluneční soustavě: Merkur-Venuše cca 100 mil. km, Venuše-Země 41 mil. km, Země-Mars 78 mil. km, takže ano, bude tady asi ještě nějaký obr. A vida 🙂

Magická čísla: Syntetizovali 2 nové izotopy, osmium-160 a wolfram-156

V magických číslech pro počty protonů a neutronů v atomových jádrech začíná být poněkud zmatek. …

2 comments

  1. 100 000 000 km
    41 000 000 km
    78 000 000 km

    🙂

  2. Pavel Houser

    anoano, dekuji… 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close