autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL
autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Vědci zkoušejí vypěstovat lidské orgány v embryích prasat

Nedostatek lidských orgánů k transplantacím se rozhodli vyřešit američtí vědci tím, že je vypěstují v tělech prasat. Tým z Kalifornské univerzity vpravil lidskou DNA do prasečích embryí, v nichž má tento postup vytvořit lidské orgány. Podle stanice BBC nyní výzkumníci zkoušejí, zdali se jim podaří v prasečím zárodku vytvořit lidskou slinivku. Podobné pokusy však vyvolávají i kritické reakce kvůli obavě z možného genetického ovlivnění mozku zvířat.

Vědci nejprve odňali z čerstvě oplodněného embrya část prasečí DNA, čímž vznikl prostor pro umístění lidských kmenových buněk schopných vyvinout se v jakoukoli tělesnou tkáň, v tomto případě ve slinivku.

„Doufáme, že se toto prasečí embryo bude vyvíjet normálně, ale slinivka bude vytvořena téměř výhradně z lidských buněk a bude vhodná k transplantaci pro pacienta,“ řekl BBC reprodukční biolog Pablo Ross, který je vedoucím projektu.

V prvním pokusném kole se budou zárodky vyvíjet 28 dní uvnitř dospělých samic, než bude tkáň odňata a podrobena analýze. Vědci doufají, že pokud bude postup úspěšný, může v budoucnu vést k vytváření orgánů složených z lidských buněk uvnitř prasat.

Kalifornský tým již dříve zkoušel podobný postup, avšak bez vytvoření genetické niky odebráním prasečí DNA. Podle Rosse se sice tkáň podařilo částečně vytvořit, avšak lidské buňky se nevyvíjely odpovídajícím způsobem, neboť se musely vyrovnávat s konkurencí těch prasečích.

Ve Spojených státech i jinde ve světě vzbuzují podobné pokusy pohoršení ze strany profesních organizací i veřejnosti, které je označují za nepřípustné zásahy do vývoje života. Největší americká agentura financující zdravotnické výzkumy loni odmítla poskytovat finanční zdroje na tento projekt kvůli obavě, že lidské kmenové buňky by se mohly podílet na tvorbě prasečího mozku, který by se stal podobnějším tomu lidskému. „Podle nás je velmi malý potenciál pro to, aby se (v praseti) vyvinul lidský mozek, ale budeme tomu věnovat pozornost,“ dodal Ross.

autor Nelumadau, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

První český aviatik Jan Kašpar létal jen dva roky

Letecká kariéra prvního českého aviatika Jana Kašpara byla překvapivě krátká, trvala pouhé dva roky v …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *