Vědci z National Institutes of Health publikovali v Cell Reports studii, která je založena na srovnání genomu celkem 161 moderních psích plemen. Má jít o práci, která zahrnuje dosud vůbec největší množství těchto dat.
Několik zajímavostí, které měly z genetického srovnání vyplynout:
– Američtí psi jsou převážně evropského původu, některá plemena (peruánský naháč) jsou ale zřejmě alespoň částečně i potomky psů indiánských.
– Řada plemen má původ ve viktoriánské Anglii (to se tedy vědělo i bez zkoumání genů), kdy došlo kromě zlidovění chovu psů pro radost také k rozšíření ručních střelných zbraní. Přitom lidé vyšlechtili plemena pomáhající lovci s puškou, např. setry a retrívry.
– Navzájem příbuzná si jsou plemena z Blízkého východu i z východní Asie.
– Pastevečtí psi žádný společný původ nemají, různá plemena byla šlechtěna nezávisle na sobě, ostatně i pasou různým způsobem (poznámka: viz i to, jak se mnohdy rozlišují psi ovčáčtí, pastevečtí, honáčtí atd.). Psi vyšlechtění pro pasení se každopádně využívají už celá tisíciletí.
– Chovatelé psů většinou ochotně spolupracují a poskytují vzorky DNA k sekvenování, nicméně i tak prý ještě asi polovina psích plemen sekvenována nebyla vůbec. Na americkém National Institutes of Health stále pokračuje Dog Genome Project věnovaný právě tomuto tématu.
Autoři tohoto i jiných podobných výzkumů uvádějí, že výsledky nejsou pouze zajímavé, ale příslušné informace mají význam i pro veterinární medicínu. Genetickou příčinu má celá řada psích chorob. Některé choroby, jako jsou určité typy rakoviny, epilepsie nebo diabetu, by navíc mohly mít obdobnou příčinu u psů i u člověka.
Zdroj: Phys.org
Poznámka: Ovšem příslušná mapa (větvící se „stromeček“ odpovídající evoluci psů) působí v řadě ohledů divně. Všimněte si třeba umístění německého ovčáka vedle latinskoamerických plemen; nebo tibetská doga vedle huskyho. (viz zde).
Lidé psy nejen vědecky zkoumají, ale i mají rádi: Azyl opuštěných zvířat v Libni: sbírka Psí přání
Psí útulek Libeň
Psí kusy lásky pro psy v útulcích