Po velkém vymírání na konci permu došlo v triasu k obrovské explozi života. Ta přitom neměla podobu jen zaplnění uvolněných nik, ale i prudkých závodů ve zbrojení, po kterých se živočichové stali rychlejšími i chytřejšími. Alespoň dle nové studie.
Oproti permu se objevila u předků savců a některých dinosaurů teplokrevnost. Tito živočichové se díky tomu stali mnohem rychlejší a vytrvalejší, vydrželi déle běžet a také dokázali současně běžet i dýchat. V permu ještě vše na souši připomínalo pomalou „valivou“ plazí chůzi s nohama do stran namísto pod tělem. V triasu se dinosauři i savci/savcovití plazi v tomto ohledu změnili, navíc často zaujali vzpřímené držení těla. Zvířata vysoko na končetinách mohla nejen dobře běhat, ale i jejich jednotlivé kroky byly dlouhé. Objevila se srst a peří především jako způsob tepelné izolace (druhotně jistě i jako faktor pohlavního výběru).
Nové způsoby lovu se vyvinuly i u predátorů v moři. Přírodní výběr vytvořil ryby i vodní plazy s čelistmi specializovanými na drcení krunýřů. Objevily se ryby číhající v zakalení vodě. Naopak reakcí kořisti byl třeba vznik prvních (alespoň nám dnes známých) ryb, které uměly létat (poznámka: jak se lov v zakalené vodě a létání dá spolehlivě zjistit z paleontologických zbytků?). I kořist se stávala rychlejší, vedle toho vznikaly silnější krunýře a ostny.
Nové na studii má být to, že na základě shrnutí dává změny proběhlé v triasu do souvislosti s masovým vymíráním na konci permu, která tedy zřejmě mají i jakýsi pozitivní aspekt (tedy pozitivní spíše v uvozovkách; má být cca řečeno, že biosféra se pak nejen obnoví, ale je, respektive může být, i nějak… sofistikovanější? efektivnější, zajímavější?)
Michael J. Benton et al, Triassic Revolution, Frontiers in Earth Science (2022). DOI: 10.3389/feart.2022.899541
Zdroj: University of Bristol / Phys.org
Poznámky PH:
Trias ovšem trval před 252 až 201 miliony lety, tedy více než 50 milionů let. Jen jeho malá část nějak přímo souvisela s předchozím hromadným vymíráním. To jenom k tomu, že po vymírání by se spíše dalo očekávat zaplňování mezer a exploze života, nikoliv zvýšená konkurence mezi druhy; možná tak na začátku triasu.
Druhá věc je, že i kdybychom připustili, že živočichové v triasu byli oproti permu nějak chytřejší nebo „pokročilejší“, nevíme, zda je to nějakou „zásluhou“ vymírání – nemáme totiž srovnání s alternativním světem, kde by k obrovskému vymírání na konci permu nedošlo.