Sciencemag.cz
Doporučujeme
Ekonomická recese v roce 2008 a dalších letech způsobila, že Evropané umírali… prý kupodivu méně. Máme tomu vůbec věřit a jak taková data vyložit?
Výzkumníci z Barcelona Institute for Global Health uvedli v Nature Communications, že pokles úmrtnosti se v Evropě po roce 2008 dále zrychlil. Úmrtnost tedy klesá tak jako tak (se zvyšováním věku dožití nebo kvůli nějakým demografickým cyklům, což není na tomto místě tak podstatné), nicméně krize způsobila, že se umíralo ještě méně. Skutečně zde má být kauzalita/korelace, nešlo jen o to, že by se křivka ohnula z jiných příčin. Tam, kde byla krize (recese) silnější (Španělsko), se pokles úmrtnosti zrychlil více – např. ve srovnání se slabě zasaženým Německem.
Závěry jsou založeny na datech o úmrtnosti a vývoji HDP na obyvatele 140 regionů 15 evropských zemí mezi lety 2000–2010. Autoři výzkumu uvádějí jako jeden z možných mechanismů, že během krize mají lidé méně peněz a méně pijí alkohol, méně kouří a méně se přejídají. To se zdá být v rozporu s jinými daty a tím, co se obecně předpokládá (ona vůbec celá studie působí divně, ale v Nature samozřejmě věci procházejí oponenturou): lidé znejistěli či stresovaní pijí alkohol či se přejídají naopak více, namísto toho méně spoří a investují; nejsme v Evropě situaci, kdy běžní lidé na alkohol nebo uzeniny nemají peníze. Jako druhý možný faktor se ve studii uvádí životní prostředí – v krizi poklesne úroveň průmyslové výroby a související znečištění. Zde by se ale dalo namítnout minimálně to, že v důsledku smogu se obvykle neumírá hned, efekt by byl spíš rovnoměrně rozptýlen do dalších let a vlastně by bylo vůbec obtížné pak nějakou korelaci s ekonomickým cyklem zachytit. Třetí uváděná příčina: rostoucí ekonomika znamená hodně zakázek a intenzivní práci, následkem je více pracovních úrazů či dopravních nehod se smrtelnými následky. To lze přijmout, ale přece jen – jaký je podíl lidí, kteří umřou zrovna tímto způsobem?
Dále byly zahrnuty údaje o teplotách – vztah mezi úmrtností a vývojem HDP je prý silnější v chladných měsících.
Závěr studie je mravoučný, že sice samozřejmě recese není recept na prodloužení života, ale potřebujeme, aby v období ekonomického růstu lidé žili zdravě etc.
Osobně mi závěry, nemůžu si pomoct, přijdou nevěrohodné. Možná by na tato a další data stálo za to poštvat algoritmy umělé inteligence, třeba by nám poskytly úplně jiné vhledy. Ještě snad stojí za zmínku, že v době krize lidé možná méně pracují, a proto se možná méně pravděpodobně uštvou. Ale ani tato logika neobstojí, protože neúspěch/stres je dle jiných dat pro vznik infarktu horší, něž být přepracovaným manažerem; něco jiného by bylo, kdyby v důsledku krize byli lidé odpočatější a spokojenější, což tak ale téměř jistě není (o tom pak svědčí třeba výsledky voleb, které naopak dokládají hněv).
Joan Ballester, Jean-Marie Robine, François R. Herrmann, Xavier Rodó. Effect of the Great Recession on regional mortality trends in Europe. Nature Communications (2019). DOI: 10.1038/s41467-019-08539-w
Zdroj: MedicalXpress.com
