Sciencemag.cz
Related Articles
Přeuspořádání ve zralou strukturu se děje postupně kolem náhodně vzniklého centra.
Mezinárodní tým vedený výzkumníky z CEITEC Masarykovy univerzity jako vůbec první zjistil, že virus klíšťové encefalitidy není tak dokonale uspořádaný, jak se dosud myslelo. Na jeho povrchu se nacházejí místa, kde chybí část proteinového obalu a kde je virová membrána odkrytá. Právě tato neúplnost částic ukázala, že přeuspořádání povrchových proteinů nezačíná najednou na celém viru, ale v jednom místě, odkud se postupně šíří po jeho povrchu. Objev zároveň naznačuje, že stejné principy platí i pro celou skupinu flavivirů, kam patří také viry dengue, Zika nebo žluté zimnice.
Pomocí kryoelektronové mikroskopie a elektronové tomografie vědci pozorovali tisíce virových částic klíšťové encefalitidy, která patří mezi flaviviry, a zjistili, že mnoho z nich se od ideálního modelu výrazně odchyluje. „V učebnicích bývají flaviviry zobrazovány jako dokonale symetrické částice. Naše data ale ukazují, že řada nezralých i zralých virových částic obsahuje odhalená místa, kde chybí část proteinového obalu. Právě tyto nedokonalosti nám pomohly lépe pochopit, jak se viry sestavují a zrají,“ říká Tibor Füzik z CEITEC Masarykovy univerzity (MUNI), hlavní řešitel studie. Uspořádání povrchových proteinů na okrajích těchto odkrytých míst ukazuje, že se virový obal nezralé částice skládá krok za krokem z jednotlivých proteinů. Nová data také naznačují, že i přeuspořádání ve zralou strukturu se děje postupně kolem náhodně vzniklého centra a rozrůstá se přidáváním jednotlivých stavebních jednotek k jeho okrajům.
Některé části povrchových proteinů viru jsou za běžných okolností ukryté, protože k sobě těsně přiléhají, a pro protilátky jsou tudíž obtížně dostupné. Pokud však část viru není zcela pokryta proteiny, jsou obvykle skryté části proteinů odhalené. Následně se na taková místa mohou navázat protilátky, tedy molekuly, které imunitní systém využívá k rozpoznání a zneškodnění virů. Nový objev tak pomáhá vysvětlit, proč mohou některé protilátky virus účinně neutralizovat, přestože jejich cílová místa byla dosud považována za nepřístupná.
Podle autorů studie by se navíc tento princip nemusel týkat pouze viru klíšťové encefalitidy. „Domníváme se, že podobná pravidla skládání a zrání mohou platit i pro další flaviviry, jako jsou viry dengue, Zika nebo žlutá zimnice, které každoročně způsobují miliony infekcí po celém světě,“ dodává Pavel Plevka, vedoucí výzkumné skupiny na CEITEC MUNI.
Díky novým poznatkům – jak se flaviviry skládají a jak dozrávají v infekční podobu – mohou vědci lépe pochopit, jak imunitní systém rozpoznává virové částice, a přispět k budoucímu vývoji antivirotik nebo vakcín.
Na výzkumu se podílely vědecké týmy z University of Helsinky a Přírodovědecké fakulty MUNI.
Tibor Füzik et al. ,Structures of asymmetric particles of tick-borne encephalitis virus provide insight into flavivirus assembly and maturation.Sci. Adv.12,eaee4765(2026).DOI:10.1126/sciadv.aee4765
