Sciencemag.cz
Doporučujeme
Novokaledonská vrána je už nějaký čas hvězdou studií, které zkoumají inteligenci zvířat, speciálně pak jejich schopnost používat nástroje.
Kaledonské vrány si nástroje dokáží upravit a provést (nejprve v hlavě vymyslet) několik kroků, jak se s jejich pomocí dostat k potravě. Možná ale nejsou zase takoví šampioni a podobné dovednosti jsou po krkavcovité ptáky naopak typické.
Následující výzkum provedl Christian Rutz (University of St Andrews, Velká Británie) s kolegy, výsledky byly publikovány v Nature. Vědci si na začátku řekli, že zvlášť dovední při používání nástrojů (hlavně větviček) by mohli být ti krkavcovití, kteří mají relativně rovné zobáky a pohyblivé oči – ať už by šlo o predaptaci nebo přímo o selekci spojenou s používáním nástrojů. Tak se kandidátem na zkoumání stala havajská vrána alala. Ve volné přírodě podle všeho vymřela a poslední jedinci přežívají v zajetí, i když se chystají reintrodukce. Testováno bylo proto 104 vran z populace žijící v zajetí. Všichni ptáci vykazovali značnou schopnost užívat nástroje, podle vědců spontánní (i když samozřejmě u ptáků v zajetí může jít v obdobných případech i o vliv chovatelů, pokud by si s ptáky hráli s klacíky přes plot voliéry apod.). Předpokládá se proto, že by nástroje používali i v divočině, obecně dosahovali podobných výsledků jaké vrány novokaledonské. Používání nástrojů je prý zřejmě zakódované přímo geneticky, není nutné, aby to jeden pták viděl u druhého (tj. i když ptáče bylo odděleno od zbytku populace, začalo se tak chovat – experiment se prováděl i s nedospělými jedinci).
Alala a novokaledonská vrána jsou příbuzní jen vzdáleně, jejich poslední společný předek žil odhadem před 11 miliony let. Autoři výzkumu předpokládají, že užívání nástrojů se u obou druhů vyvinulo nezávisle na sobě. Spekulují, že mohlo jít o adaptaci na prostředí, kde nežijí datlové, takže vrány pak různě vybírají větvičkami hmyz z dřevin.
Ukázkové video z YouTube:
Zdroj: Phys.org
Poznámka: Proč by nástroje nemohl používat i společný předek všech krkavcovitých, podobně jako je užíval společný předek člověka a šimpanze? Nakonec nástroje používají i havrani a krkavci (alespoň v zajetí), vrána dokonce byla pozorována, jak drobí kousky potravy a do vody a loví takto ryby „na návnadu“… Zajímavá je každopádně myšlenka, že bychom mohli hledat vztah mezi nástroji a tvarem zobáku, viz evoluce ruky u člověka.
