Zdroj: Wikipedia, Anatomy of the Nervous System, licence obrázku public domain
Zdroj: Wikipedia, Anatomy of the Nervous System, licence obrázku public domain

Vrány z Havaje jsou také šikovné

Novokaledonská vrána je už nějaký čas hvězdou studií, které zkoumají inteligenci zvířat, speciálně pak jejich schopnost používat nástroje.
Kaledonské vrány si nástroje dokáží upravit a provést (nejprve v hlavě vymyslet) několik kroků, jak se s jejich pomocí dostat k potravě. Možná ale nejsou zase takoví šampioni a podobné dovednosti jsou po krkavcovité ptáky naopak typické.
Následující výzkum provedl Christian Rutz (University of St Andrews, Velká Británie) s kolegy, výsledky byly publikovány v Nature. Vědci si na začátku řekli, že zvlášť dovední při používání nástrojů (hlavně větviček) by mohli být ti krkavcovití, kteří mají relativně rovné zobáky a pohyblivé oči – ať už by šlo o predaptaci nebo přímo o selekci spojenou s používáním nástrojů. Tak se kandidátem na zkoumání stala havajská vrána alala. Ve volné přírodě podle všeho vymřela a poslední jedinci přežívají v zajetí, i když se chystají reintrodukce. Testováno bylo proto 104 vran z populace žijící v zajetí. Všichni ptáci vykazovali značnou schopnost užívat nástroje, podle vědců spontánní (i když samozřejmě u ptáků v zajetí může jít v obdobných případech i o vliv chovatelů, pokud by si s ptáky hráli s klacíky přes plot voliéry apod.). Předpokládá se proto, že by nástroje používali i v divočině, obecně dosahovali podobných výsledků jaké vrány novokaledonské. Používání nástrojů je prý zřejmě zakódované přímo geneticky, není nutné, aby to jeden pták viděl u druhého (tj. i když ptáče bylo odděleno od zbytku populace, začalo se tak chovat – experiment se prováděl i s nedospělými jedinci).
Alala a novokaledonská vrána jsou příbuzní jen vzdáleně, jejich poslední společný předek žil odhadem před 11 miliony let. Autoři výzkumu předpokládají, že užívání nástrojů se u obou druhů vyvinulo nezávisle na sobě. Spekulují, že mohlo jít o adaptaci na prostředí, kde nežijí datlové, takže vrány pak různě vybírají větvičkami hmyz z dřevin.
Ukázkové video z YouTube:

Zdroj: Phys.org

Poznámka: Proč by nástroje nemohl používat i společný předek všech krkavcovitých, podobně jako je užíval společný předek člověka a šimpanze? Nakonec nástroje používají i havrani a krkavci (alespoň v zajetí), vrána dokonce byla pozorována, jak drobí kousky potravy a do vody a loví takto ryby „na návnadu“… Zajímavá je každopádně myšlenka, že bychom mohli hledat vztah mezi nástroji a tvarem zobáku, viz evoluce ruky u člověka.

Voda v kráteru Gale na Marsu přetrvávala déle, než se myslelo

Mezinárodní tým vědců pod vedením Imperial College London objevil doklady otm, že v marsovském kráteru …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close