Sciencemag.cz
Doporučujeme
Růst teplot a stále častější sucha v minulých letech vedly a dále povedou ke snižování výnosu aromatického chmele v tradičních chmelařských oblastech v Evropě. Zároveň s výnosem se snižuje obsah alfa látek, které určují chuť a hořkost piva, vyplývá ze studie, na níž pracovali vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. Chmelařství je tak dalším odvětvím, které kvůli klimatické změně prochází v Evropě zásadní proměnou. Studii zveřejnil časopis Nature Communications.
Pro Českou republiku je příznivé, že Žateckou oblast zasáhnou dopady klimatických změn v porovnání s jinými oblastmi méně. Přestože kvůli měnícím se klimatickým podmínkám klesá hektarový výnos a obsah alfa látek, poptávka po aromatickém chmelu naopak roste kvůli vyšší výrobě kvalitnějšího piva. Tento zemědělský sektor tak potřebuje urychleně vytvořit adaptační strategii a učinit konkrétní kroky, které povedou k udržení produkce.
Regionů pro pěstování chmele přitom není mnoho, protože rostlina je náročná na specifické klimatické i přírodní podmínky. „Z hodnocení dat z meteorologických měření od roku 1970 a údajů z modelových projekcí do roku 2050 nám vyšlo, že podmínky pro pěstování chmele se budou v Evropě měnit nerovnoměrně,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Martin Možný. Lépe na tom budou severněji položené pěstitelské regiony, jako je bavorské Hallertau či české Žatecko. To vychází ze studie v porovnání regionů vůbec nejlépe. Naopak hůře na tom budou jižněji položené regiony, jako je Slovinsko nebo oblast Tettnang v jižním Německu poblíž Bodamského jezera.
„Výsledky ukazují, že kvůli růstu teplot vzduchu dozrává chmel až o 20 dnů dříve než v minulosti. Dozrávání se navíc posouvá do horkých dnů, což má negativní dopad na obsah alfa látek,“ vysvětlil Možný. Pokles množství srážek a epizody sucha mají zase negativní dopad na výnos.
Předpokládaný pokles výnosu do roku 2050 je v rozmezí od 4 do 18 procent a obsah alfa látek o 20 až 31 procent proti současnosti. Aby si pěstitelé udrželi produkci, která uspokojí poptávku, mají několik možností. „Mohou přesunout chmelnice do vyšších nadmořských výšek, do míst s vyšší hladinou spodní vody v údolích řek, stavět zavlažovací systémy či pěstovat odolnější odrůdy. Mohou také jinak orientovat řádky na poli a proti intenzivnímu slunečnímu svitu používat stínění, což je však poměrně drahé,“ uvedl Možný. Některé z těchto postupů se již osvědčily ve vinohradnictví.
Suchu se dá částečně čelit také tím, že zemědělec bude šetrněji nakládat s půdou, aby se tolik nevysušovala, změní hnojení a bude pěstovat krycí plodiny pro podporu růstu kořenů.
