Sciencemag.cz
Doporučujeme
NASA začala zveřejňovat snímky pocházející z doby, kdy se Vesmírný dalekohled Jamese Webba teprve uváděl do provozu. Tato data zahrnují fotografie Jupiteru a fotografie a spektra několika asteroidů, pořízené za účelem testování přístrojů dalekohledu před oficiálním zahájením provozu 12. července. Snímky podle NASA ukazují schopnost Webbova dalekohledu sledovat cíle ve Sluneční soustavě a vytvářet snímky a spektra s nebývalými detaily.
Zájemci o Jupiter na snímcích rozpoznají některé známé objekty této planety. Pohled z krátkovlnného filtru přístroje NIRCam ukazuje výrazné pásy, které obklopují planetu, a také Velkou rudou skvrnu, bouři dost velkou na to, aby pohltila celou Zemi. Známá skvrna je na tomto snímku zbarvená bílé (je to důsledek zpracování snímku, který byl pořízen v infračervené části spektra).
„V kombinaci se snímky z hlubokého pole vesmíru, které byly zveřejněny nedávno, tyto snímky Jupiteru ukazují plný rozsah toho, co Webb dokáže pozorovat, od nejslabších a nejvzdálenějších galaxií až po planety na našem vlastním vesmírném dvorku,“ uvedl astronom Bryan Holler ze Space Telescope Science Institute v Baltimoru.
Vlevo: Jupiter (uprostřed) a jeho měsíce Europa, Thebe a Metis přes filtr NIRCam 2,12 mikronu. Vpravo: Jupiter a Europa, Thebe a Metis přes filtr NIRCam 3,23 mikronu. Kredit: NASA, ESA, CSA a B. Holler a J. Stansberry (STScI).
Publikované snímky představují mj. důkaz, že Webb dokáže sledovat satelity a prstence v blízkosti jasných objektů Sluneční soustavy, jako jsou Jupiter, Saturn a Mars. Vědci chtějí dalekohled využít např. ke zkoumání otázky, zda můžeme pozorovat chuchvalce materiálu vyvrhované z měsíců, jako je Europa a Saturnův měsíc Enceladus. Webb by mohl být schopen pozorovat stopy chocholů, které usazují materiál na povrchu Europy. Kromě toho Webb snadno zachytil některé Jupiterovy prstence, které vynikají zejména na snímku z dlouhovlnného filtru NIRcam.
Vědce studující asteroidy a komety také zajímalo, jaká je maximální úhlová rychlost pohybu objektu, aby ho dalekohled mohl sledovat. Během uvádění do provozu použil Webb pro testy svého rychlostního limitu asteroid 6481 Tenzing, který se nachází v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem.
Dalekohled byl navržen s požadavkem na sledování objektů, které se pohybují stejně rychle jako Mars (maximální rychlost 30 miliarcsekund za sekundu). Během uvádění do provozu prováděl tým kolem dalekohledu pozorování různých planetek. Přitom se ukázalo, že Webb dokáže získat cenná data pomocí všech vědeckých přístrojů pro objekty pohybující se rychlostí až 67 miliarcsekund za sekundu, tedy pro více než dvojnásobek očekávané základní hodnoty (pro srovnání: asi jako fotografovat želvu, která se od nás pohybuje v kilometrové vzdálenosti).
Asteroid 6481 Tenzing (uprostřed) je vidět, jak se pohybuje na pozadí hvězd na sérii snímků pořízených kamerou NIRCam. Kredit: NASA, ESA, CSA a B. Holler a J. Stansberry (STScI).
Zdroj: NASA / Phys.org
