Sciencemag.cz
Doporučujeme
Studie provedená na želvách (suchozemských i vodních) potvrdila, že stárnou mnohem pomaleji než lidé nebo většina známých zvířat. U některých druhů želv se rychlost stárnutí po dosažení pohlavní dospělosti snižuje dokonce téměř na nulu.
Rita da Silva a její kolegové z University of Southern Denmark do své studie zahrnuli 52 druhů želv zkoumaných v zajetí, v zoologických zahradách a akváriích. Závěr zní, že 75 % zkoumaných druhů vykazuje extrémně pomalé stárnutí, zatímco u 80 % z nich je stárnutí pomalejší než u moderních lidí (poznámka: a to člověk také stárne pomaleji, než by odpovídalo savci jeho hmotnosti). Navíc se ukázalo, že některé druhy mohou rychlost svého stárnutí i řídit – v reakci na lepší životní podmínky v zajetí oproti volné přírodě ho ještě zpomalí. Naproti tomu u lidí i dalších zkoumaných primátů vedou zlepšené životní podmínky k prodloužení průměrné doby života, ale samotná rychlost stárnutí (dle různých biochemických markerů apod. ukazatelů) se při tom nemění.
Obecně lze říct, že po dosažení pohlavní dospělosti může organismus investovat do své reprodukce i do oprav svého těla. Důsledkem tohoto kompromisu je stárnutí. Pro druhy, které rostou i po dosažení pohlavní dospělosti, to však platit nemusí. Pokračují v předcházející strategii a „přímo do sebe“ namísto do svých genů investují i nadále hodně prostředků. Nestárnout v tomto kontextu samozřejmě neznamená být nesmrtelný, ale to, že pravděpodobnost úmrtí se s věkem nezvyšuje. To ovšem v plné míře neplatí ani pro želvy.
Na rozdíl od člověka, ale v souladu se zákonitostmi prokázanými u jiných plazů, samci želv většinou přežívají samice. Pokud jsou však samice větší než samci, mají podle studie také vyšší průměrnou délku života (poznámka: pravděpodobně opět statisticky, asi nebude platit pro každý druh želv?).
Rita da Silva et al, Slow and negligible senescence among testudines challenge evolutionary theories of senescence, Science (2022). DOI: 10.1126/science.abl7811. www.science.org/doi/10.1126/science.abl7811
Zdroj: University of Southern Denmark / Phys.org
Poznámka PH: Uvádí se, že lidé mají nejmenší pravděpodobnost smrti kolem 9 let. Pokud by nestárli, tedy pravděpodobnost úmrtí by od tohoto okamžiku nerostla, pak by (zdroj: Kde jsem jen ta čísla četl?/Snad si to pamatuji správně) byl průměrný věk dožití asi 1 000 let a celkem běžně bychom potkávali i lidi staré 10 000 let.
