Sciencemag.cz
Related Articles
Bioarcheologický výzkum pohřebiště z doby bronzové v maďarském Tiszafüredu-Majoroshalomu ukázal, že kolem roku 1500 př. n. l. (cca přelom starší a střední doby bronzové, v Čechách tomu odpovídá nástup mohylových kultur) došlo v životě lidí k radikálním změnám: jinak se stravovali a žili a zřejmě nastala také reorganizace společenského systému. Studované pohřebiště používali lidé kultur Füzesabony a Tumulus (poznámka: též se označuje jako otomanská kultura, zejména v kontextu Slovenska).
Vědci se snažili odpovědět na otázku, zda rozšíření tumulské kultury znamenalo příchod nových skupin, nebo zda zde existovala kontinuita osídlení a změnila se pouze materiální kultura. Další otázkou bylo, zda archeologicky zjištěné změny osídlení kolem roku 1500 př. n. l. naznačují změnu životního stylu: konkrétně posun od usedlého zemědělství k ekonomice založené na chovu chov zvířat a s častými migracemi.
Nejdůležitější výsledky výzkumu:
Strava se změnila: Podle studií stabilních izotopů dusíku byla spotřeba potravin lidí ve starší době bronzové mnohem rozmanitější a rozdíly ve stravě byly patrnější i uvnitř společnosti – zejména v přístupu k živočišným bílkovinám. Později se tyto rozdíly zmenšily a strava se stala jednotnější, ale chudší.
Bylo zavedeno proso: Podle analýz izotopů uhlíku se na počátku střední doby bronzové začalo konzumovat proso, tedy obilnina, kterou lze rychle vypěstovat a má vysoký obsah energie. Z pohřebiště v Tiszafüredu máme nejstarší známé důkazy o konzumaci prosa v Evropě.
Mobilita se snížila: Podle výsledků výzkumů izotopů stroncia měly populace ze starší a střední doby bronzové v Tiszafüredu odlišné vzorce mobility. Postupně klesal podíl lidí, kteří pocházeli odjinud. Vznik tumulské kultury snad odpovídal pohybu lidí ze západu do Velké uherské (Dunajské) nížiny.
Společenské vztahy se změnily: Na počátku střední doby bronzové byla opuštěna dlouho používaná sídliště typu tell a lidé žili v sítích méně centralizovaných sídel. Tato změna vytvořila volnější, méně strukturovaný sociální systém – což se odrazilo i ve stravovacích zvyklostech. Podle mikrozbytků nalezených v zubních kamenech a výše zmíněných izotopových analýz se v tomto období konzumovalo výrazně méně živočišných bílkovin než dříve, což odporuje dosavadní představě, že se lidé patřící k tumulské kultuře zabývali především chovem zvířat. Studie tak jasně vyvrací předchozí představu, že lidé tumulské kultury byli převážně pastevci.
Claudio Cavazzuti et al, Isotope and archaeobotanical analysis reveal radical changes in mobility, diet and inequalities around 1500 BCE at the core of Europe, Scientific Reports (2025). DOI: 10.1038/s41598-025-01113-z
Zdroj: Eötvös Loránd University / Phys.org, přeloženo / zkráceno
Poznámka PH: V původní tiskové zprávě se používá odlišná periodizace, když se hovoří o přechodu mezi střední a mladší/pozdní dobou bronzovou. Já znal 1500 př. n. l. jako přechod mezi starší a střední, to se teď posouvá více do minulosti (1650-1600), čili vlastně uprostřed střední doby bronzové; navíc ale pro Karpatskou kotlinu blíže Středomoří může být oproti Česku periodizace nějak posunutá.
