Vesmír je starý 13,5 miliardy let, Země 4,5 miliardy let. Není tedy zdánlivě důvod, proč by vesmír nemohl být plný života nebo i inteligence už dávno před vznikem Země. Nový pohled na věc tvrdí, že naopak i dnes je z hlediska frekvence života ve vesmíru nejspíš ještě příliš brzy.
Avi Loeb (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics), Rafael Batista a David Sloan (University of Oxford) publikovali studii na toto téma v Journal of Cosmology and Astroparticle Physics. Život našeho typu začal být ve vesmíru možný asi 30 milionů let po velkém třesku, když už byl k dispozici uhlík a kyslík a další potřebné prvky, navíc se vytvořily i hvězdy (snad i s planetárními soustavami). Za nějakých 10 bilionů let, alespoň podle současných kosmologických scénářů, zaniknou poslední hvězdy.
Kde v tomto mezidobí je však pravděpodobnost života vyšší? Určitě spíše směrem do budoucnosti.
Podle autorů studie hraje významnou roli také životnost hvězd; čím hmotnější hvězda, tím kratší je její trvání. Naopak hvězdy o nízké hmotnosti září mnohem déle. Čili žijeme v době a místě dost výjimečných (vzpomeňme na „koperníkovský princip“, který tvrdí pravý opak), spíše by bylo typické, aby civilizace existovala v daleké budoucnosti u mnohem menší hvězdy.
Možné je, že málo hmotné hvězdy, červení trpaslíci (asi pod třetinou hmotnosti Slunce, pod 0,08 hmotnosti Slunce pak následuje katagorie hnědých trpaslíků, kteří jsou čímsi mezi hvězdou a planetou), přetrvávají dlouho, ale nějaké jejich další vlastnosti životu příliš nepřejí. Na počátku svého života zde dochází k silným erupcím a generuje se hodně ultrafialového záření, možná tyto jevy například připravují planety v obyvatelné zóně o atmosféru.
Zdroj: Phys.org
Poznámka: Studie příliš nerozlišuje „život“ a „civilizaci“. Život na Zemi byl přítomen velmi brzy poté, co skončilo kosmické bombardování a vznikly stabilní oceány; život tedy zřejmě stíhá vzniknout i na planetách u hvězd větších než naše Slunce. S civilizací to je jiná otázka. Jak se zdá, velmi dlouho trvalo ale období od jednoduchého života ke složitějšímu, možná právě zde je „úzké hrdlo“ spíše než pak u vzniku inteligentních bytostí.