Sciencemag.cz
Doporučujeme
Ze sedmi světů velikosti Země obíhajících kolem červeného trpaslíka TRAPPIST-1 upoutala pozornost vědců zejména jedna. Tato planeta obíhá kolem hvězdy v obyvatelné zóně – tedy ve vzdálenosti, kde je teoreticky možná přítomnost kapalné vody na povrchu, alespoň za předpokladu, že planeta má také atmosféru.
Dvě nedávné vědecké studie podrobně popisovali počáteční pozorování systému TRAPPIST-1, která vědci provedli pomocí Vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Na základě analýzy dosavadních výsledků nabízejí několik možných scénářů, jak by mohla vypadat atmosféra a povrch planety. Třetí studie naopak vyzývá k opatrnosti a tvrdí, že jsou zapotřebí důkladnější výzkumy, aby se zjistilo, zda TRAPPIST-1e vůbec nějakou atmosféru má a zda předběžné náznaky metanu detekované Webbovým dalekohledem nemají ve skutečnosti původ v mateřské hvězdě.
Systém TRAPPIST se nachází asi 39 světelných let od Země. Připomíná miniaturní verzi Sluneční soustavy. Hvězda a všechny její planety by se vešly do oběžné dráhy Merkuru. „Rok“ na kterékoli planetě v systému TRAPPIST trvá podle pozemských měřítek pouhých několik dní.
Vědci nasměrovali přístroj Near-Infrared Spectrograph (NIRSpec) Webbova dalekohledu na systém TRAPPIST v okamžiku, kdy planeta TRAPPIST-1e přecházela před svou mateřskou hvězdou. Během tranzitu světlo z hvězdy prochází atmosférou planety – pokud nějaká existuje – a je částečně absorbováno, což astronomům umožňuje odvodit, jaké chemické látky může atmosféra obsahovat. S každým dalším přechodem se shromažďuje více dat. Čtyři tranzity TRAPPIST-1e, které tým studoval, odhalily stopy metanu. Protože však hvězda TRAPPIST-1e je trpaslík typu M asi desetkrát menší než naše Slunce a jen o něco větší než Jupiter, jedinečné vlastnosti hvězdy vyžadují při interpretaci dat zvláštní opatrnost, říká spoluautor studií Sukrit Ranjan z University of Arizona. „Zatímco Slunce je jasný žlutý trpaslík, TRAPPIST-1 je ultrachladný červený trpaslík, což znamená, že je výrazně menší, chladnější a slabší než naše Slunce. Hvězda je natolik chladná, že v její atmosféře mohou existovat molekuly plynu. Zaznamenali jsme náznaky metanu, ale otázkou je, zda detekce je způsobena molekulami v atmosféře planety, nebo v mateřské hvězdě.“
Aby mohli tuto otázku rozhodnout, S. Ranjan a jeho kolegové simulovali scénáře, ve kterých by TRAPPIST-1e mohl mít atmosféru bohatou na metan, a vyhodnotili pravděpodobnost každého z nich. V nejpravděpodobnějším scénáři z těch, které byly testovány, se planeta podobala Saturnovu měsíci Titanu. Třetí studie naproti tomu došla k závěru, že zjištěný náznak atmosféry je ale spíše ‚šumem‘ z mateřské hvězdy. „To však neznamená, že TRAPPIST-1e nemá atmosféru – potřebujeme jen více dat,“ říká S. Ranjan.
Sukrit Ranjan et al, The Photochemical Plausibility of Warm Exo-Titans Orbiting M Dwarf Stars, The Astrophysical Journal Letters (2025). DOI: 10.3847/2041-8213/ae1026
Zdroj: University of Arizona / Phys.org, přeloženo / zkráceno
