Se vznikem pozemské kyslíkové atmosféry je zdánlivě všechno jasné. Vytvořily ji fotosyntetizující organismy, nicméně v atmosféře se kyslík začal hromadit až se zpožděním, protože nejprve se spotřebovával na oxidaci sloučenin železa a manganu rozpuštěných v oceánech (nižší oxidační stupně rozpustné, vyšší ne). Nicméně i potom hladina kyslíku v atmosféře různě …
více »Simulace NASA ukazují, že sopky mohou klima i oteplovat
Dopady vulkanismu mohly hrát roli i při vývoji Marsu nebo Venuše. Vulkanická činnost vyvolá nejprve ochlazení, protože prach, kouř a aerosoly sníží množství tepla dopadajícího na zemský povrch. Ale co dál? Erupce mj. zvýší i množství oxidu uhličitého v atmosféře, takže celkový efekt nemusí být jednoznačný. Nová studie NASA vedla …
více »V atmosféře přibývá helia, je tam víc i izotopu 3He
Samotný vzestup koncentrace běžného izotopu 4He zřejmě souvisí s těžbou fosilních paliv. To, že roste i množství 3He, je ovšem velmi zajímavá novinka, pokud se vše samozřejmě dále potvrdí. S tímto izotopem se totiž počítá jako s palivem pro termonukleární fúzi nebo surovinou pro kryogeniku; o tom, jak moc se …
více »Bez husté atmosféry by se Venuše prý netočila
Přesněji řečeno, nová studie tvrdí následující: bez hustého plynného obalu by Venuše měla vázanou rotaci, jako má Měsíc vůči Zemi nebo Merkur vůči Slunci – tj. byla by ke Slunci otočena stále stejnou stranou. Atmosféra Venuše i jiných (exo)planet je důležitějším faktorem, než by se mohlo zdát. Nehraje roli jen …
více »Metan může být primární biosignatura na exoplanetách, alespoň některých
I když metan může vznikat a také vzniká i nebiologickými procesy, na kamenných planetách podobných Zemi ho přesto můžeme v závislosti na dalších okolnostech pokládat za faktor, který zvyšuje pravděpodobnost života. Uvádí to alespoň studie vědců z Kalifornské univerzity v Santa Cruz. Doporučení soustředit se na metan vyplývá i z …
více »Dva extrémní blesky: jeden v délce 17 sekund, druhý přes 700 kilometrů dlouhý
Experti Světové meteorologické organizace při OSN hlásí zápis dvou světových rekordů: bleskový výboj nad Uruguayí a severní Argentinou trval 17 sekund, blesk nad jižní částí Spojených států amerických urazil uvnitř bouřkového oblaku vzdálenost 768 kilometrů. Členkou komise, která rekordy vyhodnocuje, je nově od roku 2021 česká vědkyně Ivana Kolmašová z …
více »Jak poznat oceán na subneptunu
Mezi dosud objevenými exoplanetami je celá řada těch, jejichž obdobu ve Sluneční soustavě nemáme. Planety s průměrem 1,7 až 3,5 Země se často označují jako subneptuny. Pod hustou atmosférou mohou mít skalnatý pevný povrch i vodní oceán, nebo samozřejmě jejich kombinaci. Problém ale spočívá v tom, že přes hustou, tlustou …
více »Bez aerosolů ve vzduchu je noční obloha tmavší
Svetelné znečistenie je rastúci environmentálny problém s nepriaznivými vyhliadkami do budúcnosti. V dôsledku presvetlenia nočného prostredia sa jas oblohy zvyšuje už aj v regiónoch, ktoré donedávna ohrozené svetelným znečistením neboli. Samosprávy po celom svete v snahe zmierniť svetelný smog vynakladajú nemalé finančné prostriedky na modernizáciu alebo reguláciu zdrojov verejného osvetlenia. …
více »Kyslík v atmosféře život nedokazuje, ani na planetách podobných Zemi
Na Zemi se kyslíková atmosféra objevila téměř jistě až v souvislosti s životem. Nicméně na kamenných planetách podobných Zemi může nastat několik scénářů, které povedou ke kyslíkové atmosféře i anorganickými procesy. Joshua Krissansen-Totton z University of California (Santa Cruz) a jeho kolegové modelovali vývoj skalních planet, které začínají s rozžhaveným …
více »El Nino se prý řídí podle Slunce, ale s 22letým cyklem
Sluneční cykly, respektive fáze sluneční aktivity, souvisejí s proměnami pozemského počasí; podle nové studie i speciálně s přechody mezi jevy El Nino a La Nina v Pacifiku. Hlavní autor studie Robert Leamon z University of Maryland-Baltimore County a jeho kolegové nepředkládají žádný konkrétní fyzikální mechanismus, jak přesně sluneční aktivita počasí …
více »