Většina tranzitujících exoplanet byla objevena některým z lovců exoplanet (pozemní přehlídky, Kepler, TESS aj.). Některé ale byly objeveny opačným způsobem. Vědci je našli pomoci měření radiálních rychlostí a až potom detektovali tranzit. Je to i případ exoplanety 55 Cnc e, která je součástí početnějšího planetárního systému v souhvězdí Raka. O …
více »Sonda Taranis prozkoumá skrytou tvář bouří z oběžné dráhy
Výzkum skřítků, obřích výtrysků, světelných kruhů i záření gama nad bouřkovými oblastmi – takový je úkol sondy TARANIS. Odstartuje v noci ze 16. na 17. listopadu z kosmodromu Kourou ve francouzské Guyaně. Po patnácti letech příprav tak konečně bude možné nahlédnout do skryté tváře bouří z oběžné dráhy Země. Na palubě …
více »Kde se při zemětřesení berou blesky
Zemětřesení je někdy provázeno optickými jevy, může jít o klasické blesky, ale i další efekty. Řadu pozorování těchto podivností známe z Japonska. V roce 1965 a 1967 při zemětřesení v Matsushiro (pro snazší dohledávání zde i dále původní anglický přepis) způsobilo, že okolní hora několikrát blikla světlem. V roce 1993 …
více »Kyslíková atmosféra zachránila Zemi vodu
Zemi před sterilním osudem Marsu a Venuše uchránil sám život. Původním zdrojem kyslíku v atmosféře ovšem nebyla biologická fotosyntéza, nýbrž její chemický protějšek. Jen málo procesů tak nezastřeně ukazuje, jaký význam má rychlost reakce a jak zásadní dopad může mít na tuto rychlost život. Sluneční energie, zejména ultrafialové záření, může …
více »Mezinárodní kosmická stanice a globální monitoring blesků
K výbojům TGF dochází na počátku pulsní proudové fáze blesku, která následně vytvoří elfa. Pohled na blesk, který za bouře prořízne oblohu a propojí oblaka se zemí, někoho fascinuje a jiného zase děsí. Vědci se však na celý jev dívají mnohem podrobněji. Většina této energické aktivity se odehrává vysoko nad …
více »Jak vznikají duny na Titanu: déšť vs. záření
Především na základě dat se sondy Cassini se dosud soudilo, že duny na Titanu vznikají účinkem deště organických látek, respektive že se jedná prostě o uhlovodíky, které napršely a poté zmrzly (myslí se tím delší uhlovodíky než metan a etan, ale i tyto těžší látky se v atmosféře Titanu podařilo …
více »Turbulentní proudění
Ve slovníku odborné i laické veřejnosti slovo turbulence zdomácnělo. Jeho individuální výklady se vzájemně různí ještě více, než jest zdrávo. Nejčastěji je spojováno s pohybem tekutin, ale i s chováním různých systémů, včetně lidské společnosti. Slovo je odvozeno z latinského slovesa turbó, které lze volně přeložit jako uvést ve zmatek, …
více »Proč Mars přišel o vodu? Nemusí to být tak jednoduché
Prý za to může nejen nižší gravitace, ale i protáhlejší oběžná dráha planety. Na Marsu nejen tekly řeky, rudá planeta byla kdysi pokryta i moři. Od té doby však Mars minimálně 80 % své vody ztratil. Standardně se to vykládá tak, že na vině je prostě menší hmotnost a tedy …
více »Tornádo možná vzniká u země
Když budete hledat informace o vzniku tornáda, najdete následující mechanismus: tornádo má základnu na oblaku a odtud spouští dolů jakýsi rotující chobot, respektive mrak hraje roli nálevky. Tornádo na české Wikipedii Nová měření tornád provedená v Kansasu a Oklahomě prý ale naznačují, že tyto útvary/jevy vznikly těsně nad zemí. Vědci …
více »Atmosferický tlak na dávné Zemi byl poloviční
Jak vypadala atmosféra dávné Země? Pořádně nevíme, respektive shoda panuje asi jen v tom, že zde prakticky chyběl kyslík a plno bylo naopak oxidu uhličitého. Na množství metanu, čpavku nebo dusíku či kyanovodíku už panují různé názory. Ale jak to bylo před miliardami let s atmosferickým tlakem? Srovnání s dalšími …
více »