Sciencemag.cz
Svetelné znečistenie je rastúci environmentálny problém s nepriaznivými vyhliadkami do budúcnosti. V dôsledku presvetlenia nočného prostredia sa jas oblohy zvyšuje už aj v regiónoch, ktoré donedávna ohrozené svetelným znečistením neboli. Samosprávy po celom svete v snahe zmierniť svetelný smog vynakladajú nemalé finančné prostriedky na modernizáciu alebo reguláciu zdrojov verejného osvetlenia. …
více »Kyslík v atmosféře život nedokazuje, ani na planetách podobných Zemi
Na Zemi se kyslíková atmosféra objevila téměř jistě až v souvislosti s životem. Nicméně na kamenných planetách podobných Zemi může nastat několik scénářů, které povedou ke kyslíkové atmosféře i anorganickými procesy. Joshua Krissansen-Totton z University of California (Santa Cruz) a jeho kolegové modelovali vývoj skalních planet, které začínají s rozžhaveným …
více »El Nino se prý řídí podle Slunce, ale s 22letým cyklem
Sluneční cykly, respektive fáze sluneční aktivity, souvisejí s proměnami pozemského počasí; podle nové studie i speciálně s přechody mezi jevy El Nino a La Nina v Pacifiku. Hlavní autor studie Robert Leamon z University of Maryland-Baltimore County a jeho kolegové nepředkládají žádný konkrétní fyzikální mechanismus, jak přesně sluneční aktivita počasí …
více »Magnetické monopóly v zemské atmosféře nenašli
Magnetické monopóly by se do některých fyzikálních teorií hodily, protože by jejich důsledkem byla symetrie mezi elektřinou a magnetismem. S existencí magnetických monopólů počítá teorie strun, také by se tímto způsobem dalo vysvětlit, proč je elektrický náboj kvantován na určité konkrétní hodnoty; nikdo ovšem monopóly dosud nepozoroval. Vědce nyní napadlo, …
více »Aerosoly vznikají hned nad mořem, může za to jód
Vědci z CERNu v rámci projektu CLOUD ukazují, že kyselina jodičná HIO3 podstatně přispívá k tvorbě atmosférických aerosolů. Zajímavé je, že ty podle nového výzkumu vznikají už těsně nad hladinou oceánu, kde se voda vypařuje a obě skupenství se stýkají. Experiment CLOUD studuje, jak za přesně řízených atmosférických podmínek dochází …
více »Kyslíková atmosféra Země zanikne za miliardu let
Slunce dodává Zemi stále více tepla, takže pokud pomineme nějaké brutální geoinženýrské zásahy, v horizontu stamilionů až miliard let se Země stane pro život současného typu neobyvatelnou. Otázkou je, kdy přesně k tomu dojde a jakými postupnými kroky. Kazumi Ozaki a Christopher Reinhard v Nature Geoscience dospěli k závěru, že …
více »Vědci hledali chvost slavné exoplanety 55 Cnc e
Většina tranzitujících exoplanet byla objevena některým z lovců exoplanet (pozemní přehlídky, Kepler, TESS aj.). Některé ale byly objeveny opačným způsobem. Vědci je našli pomoci měření radiálních rychlostí a až potom detektovali tranzit. Je to i případ exoplanety 55 Cnc e, která je součástí početnějšího planetárního systému v souhvězdí Raka. O …
více »Sonda Taranis prozkoumá skrytou tvář bouří z oběžné dráhy
Výzkum skřítků, obřích výtrysků, světelných kruhů i záření gama nad bouřkovými oblastmi – takový je úkol sondy TARANIS. Odstartuje v noci ze 16. na 17. listopadu z kosmodromu Kourou ve francouzské Guyaně. Po patnácti letech příprav tak konečně bude možné nahlédnout do skryté tváře bouří z oběžné dráhy Země. Na palubě …
více »Kde se při zemětřesení berou blesky
Zemětřesení je někdy provázeno optickými jevy, může jít o klasické blesky, ale i další efekty. Řadu pozorování těchto podivností známe z Japonska. V roce 1965 a 1967 při zemětřesení v Matsushiro (pro snazší dohledávání zde i dále původní anglický přepis) způsobilo, že okolní hora několikrát blikla světlem. V roce 1993 …
více »Kyslíková atmosféra zachránila Zemi vodu
Zemi před sterilním osudem Marsu a Venuše uchránil sám život. Původním zdrojem kyslíku v atmosféře ovšem nebyla biologická fotosyntéza, nýbrž její chemický protějšek. Jen málo procesů tak nezastřeně ukazuje, jaký význam má rychlost reakce a jak zásadní dopad může mít na tuto rychlost život. Sluneční energie, zejména ultrafialové záření, může …
více »