Archiv článků: atmosféra

Kyslíková atmosféra zachránila Zemi vodu

Zemi před sterilním osudem Marsu a Venuše uchránil sám život. Původním zdrojem kyslíku v atmosféře ovšem nebyla biologická fotosyntéza, nýbrž její chemický protějšek. Jen málo procesů tak nezastřeně ukazuje, jaký význam má rychlost reakce a jak zásadní dopad může mít na tuto rychlost život. Sluneční energie, zejména ultrafialové záření, může …

více »

Mezinárodní kosmická stanice a globální monitoring blesků

autor Nelumadau, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

K výbojům TGF dochází na počátku pulsní proudové fáze blesku, která následně vytvoří elfa. Pohled na blesk, který za bouře prořízne oblohu a propojí oblaka se zemí, někoho fascinuje a jiného zase děsí. Vědci se však na celý jev dívají mnohem podrobněji. Většina této energické aktivity se odehrává vysoko nad …

více »

Jak vznikají duny na Titanu: déšť vs. záření

Především na základě dat se sondy Cassini se dosud soudilo, že duny na Titanu vznikají účinkem deště organických látek, respektive že se jedná prostě o uhlovodíky, které napršely a poté zmrzly (myslí se tím delší uhlovodíky než metan a etan, ale i tyto těžší látky se v atmosféře Titanu podařilo …

více »

Turbulentní proudění

Ve slovníku odborné i laické veřejnosti slovo turbulence zdomácnělo. Jeho individuální výklady se vzájemně různí ještě více, než jest zdrávo. Nejčastěji je spojováno s pohybem tekutin, ale i s chováním různých systémů, včetně lidské společnosti. Slovo je odvozeno z latinského slovesa turbó, které lze volně přeložit jako uvést ve zmatek, …

více »

Tornádo možná vzniká u země

Když budete hledat informace o vzniku tornáda, najdete následující mechanismus: tornádo má základnu na oblaku a odtud spouští dolů jakýsi rotující chobot, respektive mrak hraje roli nálevky. Tornádo na české Wikipedii Nová měření tornád provedená v Kansasu a Oklahomě prý ale naznačují, že tyto útvary/jevy vznikly těsně nad zemí. Vědci …

více »

Atmosferický tlak na dávné Zemi byl poloviční

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Jak vypadala atmosféra dávné Země? Pořádně nevíme, respektive shoda panuje asi jen v tom, že zde prakticky chyběl kyslík a plno bylo naopak oxidu uhličitého. Na množství metanu, čpavku nebo dusíku či kyanovodíku už panují různé názory. Ale jak to bylo před miliardami let s atmosferickým tlakem? Srovnání s dalšími …

více »

Jak se z vody stane led?

Výzkum vědců z univerzity v Göttingen a z VŠCHT Praha odhaluje vznik ledových nanočástic v atmosféře. Kolik molekul je potřeba k vytvoření nejmenšího krystalku ledu? Na tuto doposud nevyřešenou otázku nyní odpovídá tým vědců z Göttingen a z Prahy: ledový nanokrystal musí mít alespoň 275 molekul vody. Pochopení struktury malých …

více »

Ledové nanočástice v atmosféře souvisejí se vznikem ozonové díry

K lepšímu pochopení vzniku ozonových děr, které v rámci komplexních procesů souvisejí s vytvářením polárních stratosférických mraků, přispívají výsledky týmu badatelů z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského (ÚFCH JH) Akademie věd ČR. Nedávno byly publikovány v prestižním mezinárodním odborném měsíčníku The Journal of Chemical Physics. Materiál, jenž se v červenci …

více »

Když aerosoly zmizí z ovzduší, bude se oteplovat víc

V prosinci 2010 byl ukončen zatím nejvýznamnější evropský projekt EUCAARI o aerosolech, který přinesl nové poznatky o vlivu aerosolů a stopových plynů na oblaka a klima. V konsorciu 48 výzkumných institucí z 25 zemí se na něm podíleli i čeští badatelé z Laboratoře chemie a fyziky aerosolů Ústavu chemických procesů …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close