Archiv článků: atmosféra

V noci na 14. 6. byla z Česka a Slovenska pozorovatelná mrazivě krásná noční svítící oblaka (zkratka NLC – z anglického Noctilucent Clouds). Úkaz se nejčastěji objevuje na naší obloze v týdnech okolo letního slunovratu, který nastane za necelý týden. Vzniká výrazněji výše než běžná oblačnost, ve výšce asi 85 …

Zatímco intenzita magnetického pole zřejmě zůstávala relativně konstantní, sluneční vítr byl v minulosti výrazně silnější. Vědcům se podařilo získat 3,7 miliardy let starý záznam magnetického pole Země a zjistili, že se už dost podobá tomu dnešnímu. Dosavadní údaje v tomto smyslu nebyly příliš spolehlivé. Magnetické pole chrání Zemi před nabitými …

Nejvýraznější „signatura života“ se prý neprojevovala na současné Zemi, ale někdy ve věku dinosaurů, snad v juře… Tým výzkumníků z Cornellovy univerzity (hlavní autorky Rebecca Payne a Lisa Kaltenegger) vytvořil simulaci vývoje pozemské atmosféry během posledních cca 500 milionů let (tj. období s větším podílem kyslíku), jak by mohla být …

Mnoho důležitých chemických reakcí a fyzikálních procesů probíhá v místech, kde se molekuly vody stýkají se vzduchem. Například vypařování oceánské vody hraje důležitou roli v atmosférické chemii, a tím i v klimatologii. Podle nové studie jsou molekuly na povrchu slané vody (obecně: na povrchu vodného roztoku iontových sloučenin) uspořádány jinak, …

Na Jupiteru známe výrazné atmosférické jevy, asi nejpopulárnější z nich je Velká rudá skvrna. To ale neznamená, že atmosféru Jupiteru máme zmapovanou nějak detailně – nakonec se neustále mění. Vesmírný dalekohled Jamese Webba nyní odhalil např. dosud neznámý vysokorychlostní proud, který se řítí nad rovníkem planety. I když tento tryskající …

Vědci využívající Vesmírný dalekohled Jamese Webba objevili důkazy o přítomnosti nanokrystalů křemene vysoko v atmosféře v oblacích horké exoplanety WASP-17 b. Detekce, která byla možná díky přístroji MIRI (Mid-Infrared Instrument) Webbova dalekohledu, představuje první případ pozorování SiO2 v atmosféře exoplanety. Křemenné krystalky mají průměr jen asi 10 nanometrů. Webbův dalekohled …

Studie vedená vědci z Leibnizova institutu pro astrofyziku v Postupimi a Harvard & Smithsonian získala s využitím nejmodernějších numerických simulací první systematickou charakteristiku vlastností hvězdného větru chladných hvězd. Výsledkem je závěr, že hvězdy se silnějším magnetickým polem produkují silnější vítr. Tyto větry pak znamenají nepříznivé podmínky pro přežití planetárních atmosfér, …

Vědci z Argentiny, Belgie, Japonska, Slovenska, Španělska a Tchaj-wanu vyjádřili v těchto dnech podporu české vesmírné misi SOVA. Tu vede společnost OHB Czechspace ve spolupráci s Akademií věd ČR a jejím cílem je v roce 2028 vyslat na oběžnou dráhu největší českou družici, která bude sbírat data ve středních a horních vrstvách …

Stromy pohlcují a účinně odstraňují přízemní ozon z ovzduší, čímž zlepšují jeho kvalitu, nicméně za suchých podmínek ho přijímají méně. Výzkum vědců z CzechGlobe – Ústavu výzkumu globální změny AV ČR ale ukázal, že i v období extrémního sucha v roce 2018 se množství odstraněného ozonu nezvýšilo a zlikvidovaly ho …

Vesmírný dalekohled Jamese Webba úspěšně změřil teplo vyzařované exoplanetou TRAPPIST-1 c, která obíhá kolem červeného trpaslíka vzdáleného 40 světelných let od Země. S teplotou na denní straně přibližně 107 stupňů Celsia se jedná o nejchladnější kamennou planetu, která kdy byla charakterizována metodou tepelného vyzařování. Přesnost potřebná pro tato měření dále …