V 90. letech 20. století zjistily družice NASA (vypuštěné za účelem pozorování vysokoenergetických částic pocházejících ze supernov a dalších „kosmických“ objektů) nečekanou věc: že záblesky vysokoenergetického gama záření mají původ také přímo na Zemi. Celkem rychle se ukázalo, že jejich původcem mohou být bouřky, ale podrobnosti (jak často k tomuto …
více »Poprvé detekovány hvězdné větry tří hvězd podobných Slunci
Mezinárodní výzkumný tým pod vedením vědce z Vídeňské univerzity poprvé přímo detekoval hvězdné větry tří hvězd podobných Slunci, a to pomocí záznamu rentgenového záření z jejich astrosfér. Vědci také také přesněji určili rychlost ztráty hmoty hvězd prostřednictvím těchto hvězdných větrů. Astrosféry, obdoby heliosféry, která obklopuje naši Sluneční soustavu, jsou velmi …
více »Poprvé detekovali plynnou kyselinu siřičitou
Učebnice chemie standardně praví, že kyselina siřičitá je známá pouze v roztocích, nikoliv jako samostatná sloučenina. Vědci z Lipského institutu pro troposférický výzkum (TROPOS) nyní ale poprvé prokázali existenci kyseliny siřičité (H2SO3) v atmosféře v plynné fázi. Výsledky byly publikovány v Angewandte Chemie. Přes velké úsilí s využitím různých spektroskopických …
více »Silné zimní blesky spustily dlouhotrvající hvízdání v okolí Země
Finská polární observatoř Kannuslehto zachytila před sedmi lety zvláštní druh rádiových vln na slyšitelných kmitočtech – řady hvízdavých sestupných tónů, které se objevovaly po celou noc až do rána. Takové jevy vznikají šířením rádiových impulzů od blesků plazmatickým prostředím v blízkém vesmírném okolí Země. Dosud ale nikdo neprozkoumal vlastnosti zdrojových …
více »Noční svítící oblaka
V noci na 14. 6. byla z Česka a Slovenska pozorovatelná mrazivě krásná noční svítící oblaka (zkratka NLC – z anglického Noctilucent Clouds). Úkaz se nejčastěji objevuje na naší obloze v týdnech okolo letního slunovratu, který nastane za necelý týden. Vzniká výrazněji výše než běžná oblačnost, ve výšce asi 85 …
více »Záznam starý 3,7 miliardy let ukazuje, že magnetické pole Země vzniklo rychle
Zatímco intenzita magnetického pole zřejmě zůstávala relativně konstantní, sluneční vítr byl v minulosti výrazně silnější. Vědcům se podařilo získat 3,7 miliardy let starý záznam magnetického pole Země a zjistili, že se už dost podobá tomu dnešnímu. Dosavadní údaje v tomto smyslu nebyly příliš spolehlivé. Magnetické pole chrání Zemi před nabitými …
více »Simulace vývoje pozemské atmosféry pomůže najít biosignatury na exoplanetách
Nejvýraznější „signatura života“ se prý neprojevovala na současné Zemi, ale někdy ve věku dinosaurů, snad v juře… Tým výzkumníků z Cornellovy univerzity (hlavní autorky Rebecca Payne a Lisa Kaltenegger) vytvořil simulaci vývoje pozemské atmosféry během posledních cca 500 milionů let (tj. období s větším podílem kyslíku), jak by mohla být …
více »Solný roztok má na povrchu vrstvičku čisté vody
Mnoho důležitých chemických reakcí a fyzikálních procesů probíhá v místech, kde se molekuly vody stýkají se vzduchem. Například vypařování oceánské vody hraje důležitou roli v atmosférické chemii, a tím i v klimatologii. Podle nové studie jsou molekuly na povrchu slané vody (obecně: na povrchu vodného roztoku iontových sloučenin) uspořádány jinak, …
více »Webbův dalekohled objevil dosud neznámý atmosférický proud nad rovníkem Jupiteru
Na Jupiteru známe výrazné atmosférické jevy, asi nejpopulárnější z nich je Velká rudá skvrna. To ale neznamená, že atmosféru Jupiteru máme zmapovanou nějak detailně – nakonec se neustále mění. Vesmírný dalekohled Jamese Webba nyní odhalil např. dosud neznámý vysokorychlostní proud, který se řítí nad rovníkem planety. I když tento tryskající …
více »Webbův dalekohled objevil v atmosféře extrémně horké planety křemen
Vědci využívající Vesmírný dalekohled Jamese Webba objevili důkazy o přítomnosti nanokrystalů křemene vysoko v atmosféře v oblacích horké exoplanety WASP-17 b. Detekce, která byla možná díky přístroji MIRI (Mid-Infrared Instrument) Webbova dalekohledu, představuje první případ pozorování SiO2 v atmosféře exoplanety. Křemenné krystalky mají průměr jen asi 10 nanometrů. Webbův dalekohled …
více »