O tom, že v závislosti na krevní skupině mohou být lidé různě náchylní k onemocnění koronavirem, eventuálně má u nich choroba různě závažný účinek, se objevily první studie již na jaře. Následují dvě další analýzy.
V jednom výzkumu vědci porovnali více než 473 000 lidí v Dánsku, kteří onemocněli COVID-19, s více než 2,2 miliony lidí v běžné populaci. Mezi pacienty s COVID-19 bylo nižší procento lidí s krevní skupinou 0 a vyšší procento pacientů s typy A, B a AB.
Druhá studie zahrnovala 95 pacientů hospitalizovaných v Kanadě, kteří se v důsledky koronaviru dostali do kritického stavu. Pacienti s krevními skupinami A a AB přitom častěji vyžadovali ventilátory, takže jim virus s větší pravděpodobností poškozoval plíce. U stejné skupiny častěji docházelo k selhání ledvin a bylo nutné nasadit dialýzu. Mezi skupinami B a 0 nebyl rozdíl. Lidé byli v nemocnici hospitalizováni v průměru stejně bez ohledu na krevní skupinu, nicméně pacienti se skupinami A a AB strávili z toho delší čas na jednotkách intenzivní péče (viz i selhání orgánů výše; míra úmrtnosti uvedena není).
Výsledky jsou zajímavé i z hlediska dalšího sledování pacientů, kteří chorobu prodělali – jsou zde různá rizika dalších dlouhodobých následků a nejspíš i v tom bude hrát krevní skupina svou roli.
Blood Advances
https://doi.org/10.1182/bloodadvances.2020002657
https://doi.org/10.1182/bloodadvances.2020002623
Zdroj: MediacalXpress.com a další
Poznámky PH:
Samozřejmě, že nabízejí i jiné možnosti, které mohly výsledky vychýlit (např.: jiná frekvence krevních skupin u přistěhovalců, u nich jiných průběh choroby – i protože jiný průměrný věk); nicméně předpokládejme, že alespoň ty nejvíce se nabízející vlivy byly odfiltrovány.
Některé na jaře a v létě provedené studie vedly k závěru, že speciálně těžký průběh mohou mít lidé s krevní skupinou A (přesněji A+) a nejméně ohroženi jsou lidé se skupinou 0 (data z Číny, Španělska i Itálie). Jiné studie zase podobně jako ta poslední uváděli výhodu pro lidi s krevní skupinou 0, mezi dalšími ale z hlediska náchylnosti ke COVID-19 rozdíl nenašly.
Různé výsledky si sice vysloveně neodporují, ale také se úplně neshodují. Možná s tím, jak se mění zastoupení různých variant viru v populaci, se mohou měnit i tyto rozdíly (eventuálně třeba rozdíly podle skupin zaznamenáme jen v nějaké skupině populace, třeba u lidí v určitém věku, a plošně jsou špatně průkazné…?).
Prosím Vás, nenašel byste někdo % nákazy u RH+ a RH-. Před několika měsíci jsem viděla statistiku, kde RH- byla zastoupena v řádu promile.