Foto: © palau83 / Dollar Photo Club

DNA počítač, který roste spolu s výpočty

Profesor Ross D King a jeho kolegové z University of Manchester popsali konstrukci počítače, který roste spolu s tím, jak provádí výpočty. Pro takový stroj pak samozřejmě výpočetní složitost funguje jinak než pro systémy klasické, ale i než pro počítače kvantové.
Nové zařízení má být počítač typu NUTM – nedeterministický univerzální Turingův stroj (Turing mimochodem také působil na University of Manchester). Základem systému je DNA s její schopnost se replikovat a také dělit molekulu na kratší řetězce. Pokud např. počítač narazí na větvení (kterou větví staového prostoru se vydat), zkopíruje prostě své součásti a každou větev výpočtu nechá řešit jedním subsystémem. Má to být ještě rychlejší než u systémů kvantových, které také „mohou zaujímat více stavů současně“ (což je ale zase nadsázka, protože z toho nevyplývá, jak v superpozici více stavů nají řešení, které nás zajímá).
Výsledky byly publikovány v Journal of the Royal Society Interface. Klíčové má být, že takto rostoucí počítač se vůbec podařilo navrhnout/realizovat i fyzikálně, alespoň v základu.

Zdroj: Phys.org

Poznámky PH: Pokud se neustále přidává hardware, pak není nic divného na tom, že s výpočetní složitostí (časovou náročností úloh) to vypadá jinak než na normálním procesoru. DNA počítače samy o sobě proti těm klasickým žádné zrychlení nepředstavují, nabízejí pasivní paralelismus, ale v praxi se toho dosud nepodařilo využít a vypadá to na slepou uličku (míněno pro klasické výpočty, něco jiného jsou např. různé strojky-implantáty). DNA počítače narazily na „hmotnostní bariéru“, kdy prostě míchat a rozdělovat směsi příliš mnoha molekul a příliš velkých molekul DNA se neukázalo efektivní – hlavně ve srovnání s tím, jak roste dnešní výkon nabízený cloudovými platformami. Martyn Amos, autor knihy Na úsvitu živých strojů, která o DNA počítačích vyšla i česky, uvádí, že celý obor zamrzl zřejmě hlavně v důsledku chybějící poptávky z komerční sféry: nikdo si neobjednal žádný výpočet na DNA počítači, ale radši použil Amazon AWS.
A co tedy týče projektu z Manchesteru: Zde by např. při opakovaném větvení úlohy brzo počet molekul DNA překonal reálné možnosti jejich zpracování. Do hry vstupuje také předávání informace mezi systémy, kontrola chyb atd., i když to jsou spíše detaily.

Voda v kráteru Gale na Marsu přetrvávala déle, než se myslelo

Mezinárodní tým vědců pod vedením Imperial College London objevil doklady otm, že v marsovském kráteru …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close