Zdroj: NASA/Wikipedia, licence obrázku public domain
Zdroj: NASA/Wikipedia, licence obrázku public domain

Doba ledová: byly horské ledovce v Jizerských horách?

Území České republiky bylo během čtvrtohor součástí převážně nezaledněné oblasti mezi pevninským ledovcem na severu a rozsáhle zaledněnými Alpami na jihu. Nicméně se ukazuje, že zalednění Českého masívu mohlo mít větší rozsah, než se předpokládalo. Indicie o zalednění Jizerských hor přinášejí geomorfologové Katedry fyzické geografie a geoekologie PřF UK společně s polskými kolegy.

Pevninský ledovec zasáhl při svém nejzazším postupu severní Čechy a severní Moravu. Postoupil na severní úpatí Lužických a Jizerských hor, přes Jitravské sedlo se dostal až do povodí Ploučnice. Na Moravě se zastavil o Rychlebské hory a Jeseníky, dále do vnitrozemí pronikl na Ostravsku. Horské zalednění je zatím doloženo jen v nejvyšších horských oblastech Českého masívu – v Krkonoších, Hrubém Jeseníku (Velká kotlina) a na Šumavě. O výskytu karových ledovců na našem území se však již v průběhu 20. století uvažovalo také v případě několika lokalit nižších hornatin. Autoři aktuálního článku se v minulých letech zaměřili na výzkum Pytlácké jámy ve východní části Jizerských hor.

Pytlácká jáma má podobu mělkého svahového amfiteátru, který je zahlouben do severního svahu Středního Jizerského hřbetu a je orientován k severovýchodu. Vzhledem k převažujícímu směru proudění větru mohla vést tato orientace v glaciálních podmínkách k ukládání sněhu na závětrné straně hřbetu a následnému formování malého ledovce.

Pro ověření glaciálního původu Pytlácké jámy bylo použito několika metod: morfologie „jámy“ byla posouzena na základě srovnávací analýzy morfometrických charakteristik svahových depresí a karů v okrajových horských oblastech Českého masívu; mocnost sedimentů na dně deprese a morfologie povrchu horninového podloží byla zjišťována metodou multielektrodového profilování založené na různých odporech hornin, přičemž tato metoda měla rovněž upřesnit průběh valu, který zahrazuje dno; zkoušky povrchové odolnosti balvanů na závěrovém valu, torů a svahových výchozů v okolí Pytlácké jámy a porovnání naměřených hodnot s analogickými daty z Jizerských hor a Krkonoš měly za cíl stanovit přibližné stáří testovaných povrchů; mikroskopická analýza křemenných zrn měla upřesnit způsob transportu sedimentů závěrového valu.

Z morfologického hlediska vykazuje Pytlácká jáma rysy charakteristických karů, přestože její svah není tak příkrý jako u dobře vyvinutých karů a horní okraj nemá podobu ostré hrany, která je například v krkonošských karech velmi výrazná. Vývoj ledovce nevylučuje odhadovaná výška sněhové pokrývky v amfiteátru (45–55 m), která je větší než nezbytné minimum (~30 m) pro vznik ledovcového ledu. Přítomnosti ledovce nasvědčují také zjištěné mikroskopické tvary, jejichž zastoupení napovídá ledovcovému transportu. Pokud jde o období vzniku ledovce, relativní stáří testovaných povrchů ukazuje na některý z glaciálů středního pleistocénu. Na základě shromážděných informací se autoři přiklánějí k tezi, že Pytlácká jáma je karem, který pravděpodobně vznikl před poslední (viselským) glaciálem.

Pokud by v Jizerských horách karový ledovec skutečně vznikl, znamenalo by to, že horské zalednění mělo ve střední Evropě větší rozsah, než bylo dosud doloženo. Zaledněny mohly být i horské oblasti nižší než 1100 m n. m., s rovnovážnou linií ledovců kolem 900 m n. m. K takovému zalednění však pravděpodobně nedošlo v průběhu viselského zalednění, ale v některém z předchozích glaciálů.

ENGEL, Z., KŘÍŽEK., M., KASPRZAK, M., TRACZYK, A., HLOŽEK, M., KRBCOVÁ, K. (2017): Geomorphological and sedimentary evidence of probable glaciation in the Jizerské hory Mountains, Central Europe. Geomorphology 280, s. 39 – 50.

Převzato z popularizační rubriky Přírodovědecké fakulty UK Praha

Zpracoval: Tomáš JANÍK

Týden na ITBIz: Strojové učení a bezpečnost IT

Cena bitcoinu poprvé překonala 5 000 dolarů. Nové profese: manažer spolupráce a specialista sdílení technologií. …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close