Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain
Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Hallovy senzory pro ITER

Ve francouzském Cadarache proběhla úspěšná obhajoba návrhu Hallových senzorů vyvinutých v Ústavu fyziky plazmatu AV ČR pro měření stacionárního magnetického pole mezinárodního termojaderného reaktoru ITER. Návrh senzorů byl schválen a po zapracování připomínek schvalovací komise bude možné zahájit jejich výrobu. Termín dodání senzorů pro reaktor ITER byl stanoven na polovinu roku 2019.

Ústav fyziky plazmatu AV ČR ve spolupráci s ITER International Fusion Energy Organization, Fyzikálním ústavem AV ČR a dalšími vědeckými institucemi z České republiky vyvíjí Hallovy senzory odolné vůči vysokým teplotám a radiační zátěži na bázi kovových materiálů. V reaktoru ITER budou instalovány Hallovy senzory s bizmutovou citlivou vrstvou. Senzory se budou podílet na měření elektrického proudu v plazmatu, měření vzdálenosti plazmatu od první stěny reaktoru a sledování lokálních perturbací magnetických povrchů v blízkosti první stěny.

Hallovy senzory budou umístěny ve dvojicích do ocelových senzorových jednotek osazených ve třech sektorech vakuové komory reaktoru. V jednotce budou senzory umístěny vzhledem k sobě v pravém úhlu tak, aby měřily tangenciální a normálovou složku magnetického pole. Pracovní teplota senzorů bude 90 – 110 °C, v průběhu vypékání vakuové komory může teplota senzorů dosáhnout až 220 °C. Celková neutronová fluence dosáhne za dobu životnosti senzoru 1,3×1022 n/m2.

ITER je mezinárodní projekt připravovaného tokamaku, který by se měl stát předstupněm ke komerčnímu využití termonukleární fúze v energetice. Výstavba ve francouzském městě Cadarache začala v roce 2007 a spuštění na plný výkon se předpokládá v roce 2035. Jeho stavba by měla vést k porozumění problematiky jaderné fúze, vyřešení praktických problémů s tímto druhem energetiky a měla by umožnit kolem roku 2040 stavbu prvních elektráren založených na tomto principu.

tisková zpráva Ústavu fyziky plazmatu AV ČR

Pozorován optický protějšek zdroje gravitačních vln

Díky celosvětovému úsilí a rychlé reakci nejen observatoří ESO, ale i dalších pozemních i kosmických …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close