(c) Graphicstock

O jazycích a barvách

Japonci prý nerozlišují modrou a zelenou. Moře u Homéra je vínově rudé, taktéž zde byla s modrou a zelenou potíž.

Zdánlivě to naznačuje jazykový relativismus, nicméně přidávání barev kupodivu funguje ve všech jazycích naopak téměř stejně. Je-li znám počet označení, můžeme dobře odhadnout, jakým barvám budou odpovídat. Dokonce se v souvislosti s barvami přímo mluví o jazykové univerzálii.
Obecně se základní barvy vybírají z následujících 11: bílá, černá, červená, žlutá, zelená, modrá, hnědá, purpurová, růžová, oranžová a šedá.
Existují jazyky rozlišující jen černou a bílou (i když se jedná o jazyky málo známé, např. ztracené někde v Amazonii, jejichž mluvčí navíc často ovládají i jiný jazyk; je to podobné jako u jazyků bez číslovek nebo jen se dvěma číslovkami – není jisté, zda nezkoumáme pouze torzo příslušného jazyka). Jako další v řadě se vždy přidává červená. Následuje žlutá a modrá se zelenou (nebo alespoň jedna z nich a název zahrnuje modrou i zelenou). Další v řadě je hnědá. A nakonec se na další úrovni přidávají purpurová, růžová, oranžová a šedá (poslední dvě skupiny bychom za základní barvy možná už ani nepovažovali; alespoň když si člověk představí vodovky…; zajímavé je, proč hnědá se pojmenovává univerzálně dřív než šedá nebo oranžová).
Někdy se uvádí, že v různých jazycích/kulturách hrají barvy různý význam – dejme tomu antická civilizace byla hodně vizuální a „barevná“ oproti kultuře židovské. Existuje snaha takové úvahy postavit na empiričtější základ, můžeme se třeba ptát, jak v různých kulturách/jazycích začínají slova pro barvy používat děti. Tak např. existuje výzkum, podle něhož anglicky mluvící děti začínají seskupovat předměty podle barev dřív než podle tvarů, u Navahů je to prý naopak. Ovšem pozor, děti Navahů, jejichž rodným jazykem je angličtina, už zase začnou dříve s barvami. Přitom to není tak, že by jazyk Navahů byl nějak barevně chudý.
Příslušný výzkum je ovšem starší a některé jeho výsledky se dnešním psychologům moc nezdají, protože jiné experimenty jsou s ním v rozporu.
(Mimochodem v souvislosti s různými jazyky a jejich relativní podrobností, s níž rozlišují určité jevy. Jak Sternberg uvádí, Inuité/Eskymáci nemají stovky výrazů pro sníh. Bez ohledu na skutečnost je ovšem příslušný mem tak chytlavý, že je prakticky nevyvratitelný.)

Zdroj: Robert J. Sternberg: Kognitivní psychologie, Portál, Praha, 2002

Kamera s grafenem a kvantovými tečkami

Začlenění dalších polovodičů, např. právě grafenu, do CMOS technologií, představuje problém kvůli nesouladu mřížkových parametrů. …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close