autor Nelumadau, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain
autor Nelumadau, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Obří povodeň a nástup první čínské dynastie Sia

Tradiční čínská historiografie/mytologie člení čínské dějiny následujícím způsobem: po „kulturních hrdinech“ a polobozích přišla dynastie Sia, poté Šangové (Jin, cca od 1800 nebo 1600 př. n. l.) a poté Čou (od 11. stol. př. n. l.). Čouové je již plně historická dynastie, objeveno však bylo i hlavní město Šangů An Jang a z té doby i věštebné nápisy na želvích krunýřích, tedy první doklady čínského písma. Od toho se pak odvíjejí snahy ztotožňovat dynastii Sia s některou z „archeologických“ kultur existujících u Žluté řeky Chuang-che koncem 3. tisíciletí, tedy na přelomu pozdní doby kamenné a doby bronzové.
Až dosud nicméně žádné doklady o „historičnosti“ dynastie Sia ani prvních Šangů neznáme. Nyní vědci z Nanjing Normal University (hlavní autor Wu Qinglong) publikovali v Science informaci o objevu, který by mohl dodat mytologii větší historickou hodnověrnost. Zakladatel dynastie Sia, císař Ju, získal vládu díky tomu, že dokázal zkrotit následky obrovské povodně. Sia je prezentována jako první „klasická“ dynastie s vládou předávanou na potomky v rámci příslušného rodu.
Vědci nyní tvrdí, že nalezli stopy obří povodně na Chuang-che z doby kolem roku 1900 př. n. l. Způsobilo ji zemětřesení, koryto řeky bylo přehrazeno sesuvem půdy, nakonec se však tato hráz protrhla a zaplaveny byly rozsáhlé zemědělsky využívané oblasti. Hladina stoupla až o 38 metrů (v rovině!); mělo jít o asi 500krát mohutnější povodeň než ty největší, k nimž na Žluté řece došlo od té doby. Čínští geologové a archeologové našli v příslušných vrstvách několik koster a z nich se dala katastrofa datovat radiokarbonem. Výsledkem je datum asi 1920 př. n. l. Kdybychom chtěli na tomto základě prohlásit počátek dynastie Sia za historickou událost, museli bychom celou tradiční čínskou chronologii posunout do mladší minulosti – do doby kolem r. 1900 př. n. l. se kladl spíše počátek Šangů. Ti, kdo věřili v historičnost dynastie Sia, datovali její nástup spíše kolem roku 2200 př. n. l.

Zdroj: Phys.org a další

Poznámky: Deklarovat pravdivost mytologie pouze na tom základě, že se vykopou stopy povodně, je samozřejmě trochu odvážné… Viz když se vykopaly v Sumeru stopy po záplavách a dávalo se to do souvislosti s biblickou potopou světa. Pak se ukázalo, že záplavy se zde logicky opakovaly pravidelně atd. Obří potopy najdeme prakticky ve všech mýtech, nakonec i kdyby samotná potopa odpovídala historické události, o dalších částech mýtu to již vůbec platit nemusí. Rovněž tak ozvěny reálné historie se v tradiční čínské historiografii mísí s konfuciánskou ideologií, které měly prezentované „dějiny“ sloužit a ospravedlňovat ji.
Samo o sobě ale to, že obrovská katastrofa znamenala nástup nové dynastie (třeba ani ne Sia, ale Šangů), není nic nelogického. Nakonec i čínští učenci přímo zastávali koncept, podle něhož přírodní katastrofa, válečná porážka či jiný otřes představují důkaz, že příslušná dynastie ztratila mandát nebes. Vznik prvního „regulérního“ státu po podobném kataklyzmatu také působí logicky.
Poznámka k transkripci: starověké a geografické názvy přepisuji tak, jak jsem zvyklý. Nová jména (názvy univerzit, jména vědců…) zase dle transkripce z anglického zdroje, ať se snáze dohledává.

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Bonobové pomáhají cizincům i bez požádání

Člověk (mnohdy) podrží dveře někomu, kdo jde za ním. Nebo podepře někoho, kdo klopýtne. A …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close