autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL
autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Podivné mraveniště v polském jaderném bunkru

Templewo v Polsku poblíž německých hranic hostí skutečnou šílené mraveniště: prakticky bez světla a zdrojů potravy.
Toto velmi bizarní společenství žije izolováno v bunkru, kde v sovětské éře byly umístěny jaderné zbraně. Místo bylo ukryto pod zemí a zamaskováno i pomocí stromů. V lese nad bunkrem se usídlili běžní mravenci Formica polyctena (mravenec lesní menší, mravenec množivý), a to přímo nad větracím otvorem. Po opuštění objektu zde všechno začalo rezavět a vznikla otevřená díra. Tisíce mravenců při budování mraveniště a rozšiřování horního mraveniště padají otvorem dolů a nezvládnou vylézt zpátky ven. Ti, kteří pád přežili, ale dokázali dole v bunkru dokonce vybudovat nové mraveniště.
I když do bunkru se stále tak trochu nesmí, Wojciech Czechowski a jeho kolegové z Polské akademie věd zkoumali místo původně kvůli zdejší populaci netopýrů. Přitom zde narazili na mraveniště (dá-li se tomu tak vůbec říkat) tvořené asi milionem jedinců. (Poznámka: Abychom nějak získali proporce: to je zhruba i velikost normálních mravenišť tohoto druhu.) Všechno jsou to jsou dělnice, není zde žádná královna ani trubci.
Na místě je prakticky tma, chladno a podle všeho chybí potrava. Mravenci tedy logicky rychle umírají. Dělnice tak jako u normálního mraveniště prostor neustále čistí, tzn. odnášejí mrtvá těla mimo „hnízdo“. Okolí je mrtvými mravenci v různém stupni rozkladu (pomalém – viz sucho, chlad…) přímo poseto, počet těl se na základě odběru vzorků a jejich hustoty odhaduje na 2 miliony, mraveniště zde tedy určitě existuje už několik let. Na tělech mrtvých mravenců se živí roztoči, kolem mraveniště vznikl tedy snad až jakýsi návazný ekosystém.
Co jedí samotní mravenci? Těžko říct, kanibalové se z nich ale podle pozorování nestali, mrtvé jen odnášejí. Snad nalézají nějaké živiny v exkrementech netopýrů? Jinak kolem už nic není. Příslušný druh mravence dokáže přežít různě drsné podmínky, mraveniště najdeme na izolovaných ostrovech, ale tohle je přece jen trochu moc.
Dělnice mravenců Formica polyctena jsou prý někdy schopné/ochotné přijmout královnu zvenku, dokonce i od jiného, příbuzného druhu. Spadnout sem tedy královna, mohla by zde začít fungovat i reprodukce? Nicméně bez stabilní dodávky potravy by mravenci zřejmě nedokázali mraveniště vyhřívat tak, aby se z nakladených vajíček vůbec něco vylíhlo. Takže i když příslušné mraveniště vypadá, jako by se zde čile pracovalo, stavělo a uklízelo, je to zřejmě k ničemu. Mravenci zde stejně stabilně nepřežívají a musí sem neustále padat noví jedinci z povrchu. Nicméně přísun živého materiálu bývalou ventilací zřejmě překračuje úmrtnost, takže podzemní mraveniště je zhruba stejně velké jako ta na povrchu a snad i roste.
Popis bizarního mraveniště byl publikován v The Journal of Hymenoptera.
Zdroj: Ars Technica

Poznámky:
Vůbec se neřeší, co mravenci pijí.
Jak to, že nahoře je dost mravenců, aby padali stále noví? (Jsou-li obě mraveniště srovnatelně velká, to regulérnímu mraveništi nahoře nevadí, že přichází o řádově 50 % dělnic a dokáže i tak dál existovat? Vlastně – jsou všichni mravenci dole z jediného mraveniště nahoře, nebo se zde třeba mezitím vystřídalo i mravenišť víc?)
Jinak to ovšem celé zní jak z nějaké sci-fi, jen ty mravence zaměnit za lidi.

Kdo s koho – jehličnany versus listnáče

Střední Evropa je zhruba z jedné třetiny pokryta lesy. V nižších polohách spíše lesy listnatými …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close