Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain
Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Uhlík v živé hmotě Země prý pochází ze srážky s planetkou

Většina uhlíku, který využívá současný život, se na Zem možná dostala v důsledku unikátní události. Mohlo by to souviset i se vznikem života?
Podle vědců z Rice University došlo asi před 4,4 miliardami lety ke srážce Země s planetou (protoplanetou) velikosti Merkuru. Právě tímto způsobem se prý měl na Zem dostat uhlík v množství potřebném pro vznik komplexní biosféry. V bouřlivých časech mladé Země by měl jinak uhlík uniknout (vyvařit se spolu s oceány, snad až mimo dosah zemské gravitace) nebo skončit pohřben v jádru. To se totiž tvořilo ze slitin železa, které do sebe uhlík velmi ochotně vážou.
Scénář kolize s planetkou by prý mohl znamenat, že její mezitím utvořené jádro z křemičitanů by rychle kleslo do hlubin, zatímco plášť planetky s uhlíkem by zůstal u povrchu. Tomuto scénáři mají odpovídat i pozemské podíly dalších těkavých prvků včetně síry.

Zdroj: Phys.org

Poznámky PH:
Venuše má atmosféru téměř výhradně z oxidu uhličitého. Představa, že by někde na planetě (Země, Venuše, Mars, měsíce velkých planet…) život nevznikl, protože by zde nebylo dost uhlíku, působí ovšem divně. Leč když příslušná studie vyšla v Nature Geoscience…? Možná v určité fázi vzniku života a současně evoluce planet bylo prostě potřeba uhlíku hodně, aby organické sloučeniny nebyly v oceánech rozpouštěné do beznadějně nízkých koncentrací? A později plno CO2 v atmosféře (Venuše) už ničemu nepomohlo, třeba život může na planetě vznikat jenom v určitém mezidobí a pak už ideální podmínky nenastanou (chemická rovnováha i teplota se začnou posouvat na jednu stranu, Mars zmrzne, Venuše se přehřeje)? To jsou ale zase jen nápady vytahované z rukávu, pusté spekulace.
Komety a eventuální dodávka organických sloučenin – to z hlediska celkového množství uhlíku už asi bylo bezvýznamné? (Ale naopak mohlo urychlit vznik života, protože mnohé i složitější látky zde už byly předsyntetizovány?)
Nakonec srážky formující se Země i s celkem velkými planetkami mohly být celkem běžné, viz i převládající teorie o vzniku Měsíce právě impaktem. Takže třeba Venuše a Mars zažívaly něco podobného, proto je uhlíku dost i tam?

Sonda Juno změřila produkci kyslíku na Europě

Vědci zapojení do projektu americké meziplanetární sondy Juno, která krouží kolem Jupiteru, vypočítali, že množství …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close