Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain
Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Uhlík v živé hmotě Země prý pochází ze srážky s planetkou

Většina uhlíku, který využívá současný život, se na Zem možná dostala v důsledku unikátní události. Mohlo by to souviset i se vznikem života?
Podle vědců z Rice University došlo asi před 4,4 miliardami lety ke srážce Země s planetou (protoplanetou) velikosti Merkuru. Právě tímto způsobem se prý měl na Zem dostat uhlík v množství potřebném pro vznik komplexní biosféry. V bouřlivých časech mladé Země by měl jinak uhlík uniknout (vyvařit se spolu s oceány, snad až mimo dosah zemské gravitace) nebo skončit pohřben v jádru. To se totiž tvořilo ze slitin železa, které do sebe uhlík velmi ochotně vážou.
Scénář kolize s planetkou by prý mohl znamenat, že její mezitím utvořené jádro z křemičitanů by rychle kleslo do hlubin, zatímco plášť planetky s uhlíkem by zůstal u povrchu. Tomuto scénáři mají odpovídat i pozemské podíly dalších těkavých prvků včetně síry.

Zdroj: Phys.org

Poznámky PH:
Venuše má atmosféru téměř výhradně z oxidu uhličitého. Představa, že by někde na planetě (Země, Venuše, Mars, měsíce velkých planet…) život nevznikl, protože by zde nebylo dost uhlíku, působí ovšem divně. Leč když příslušná studie vyšla v Nature Geoscience…? Možná v určité fázi vzniku života a současně evoluce planet bylo prostě potřeba uhlíku hodně, aby organické sloučeniny nebyly v oceánech rozpouštěné do beznadějně nízkých koncentrací? A později plno CO2 v atmosféře (Venuše) už ničemu nepomohlo, třeba život může na planetě vznikat jenom v určitém mezidobí a pak už ideální podmínky nenastanou (chemická rovnováha i teplota se začnou posouvat na jednu stranu, Mars zmrzne, Venuše se přehřeje)? To jsou ale zase jen nápady vytahované z rukávu, pusté spekulace.
Komety a eventuální dodávka organických sloučenin – to z hlediska celkového množství uhlíku už asi bylo bezvýznamné? (Ale naopak mohlo urychlit vznik života, protože mnohé i složitější látky zde už byly předsyntetizovány?)
Nakonec srážky formující se Země i s celkem velkými planetkami mohly být celkem běžné, viz i převládající teorie o vzniku Měsíce právě impaktem. Takže třeba Venuše a Mars zažívaly něco podobného, proto je uhlíku dost i tam?

Klonování psího miláčka: jak a proč?

Ve střední Evropě máme prvního naklonovaného psa. Aristocrat II Korec Corso se stal mediální hvězdou …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *