Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt
Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt

Potenciálně obyvatelná Proxima B: Jak výstřední má dráhu?

Výstřednost dráhy Proximy b je velmi důležitým údajem. Bohužel její přesnou hodnotu neznáme. Nová studie ale něco málo napověděla.

Zatímco v těchto dnech mrzneme, v létě se zase dost často potíme. Střídání ročních období je závislé na sklonu zemské osy a nikoliv na vzdálenosti Země od Slunce. Před pár dny dokonce byla Země ke Slunci za celý rok nejblíže. Vzdálenost nehraje roli, protože se naše planeta pohybuje okolo Slunce po téměř kruhové dráze.

V případě exoplanet to tak být nemusí. Pokud má dráha planety větší výstřednost, může to být velmi nepříjemné. V nejhorším případě se může planety na své dráze dostávat i mimo obyvatelnou oblast.

U Proximy b přesnou výstřednost neznáme. Objevitelská studie ji v srpnu loňského roku pouze definovala jako menší než 0,35. Nepatrně větší výstřednost může být výhodou. Proxima b obíhá okolo červeného trpaslíka velmi blízko. Podobné planety mají dost často vázané rotace a to nemusí být příliš dobrá zpráva pro podmínky na povrchu.

Pokud se ale Proxima b pohybuje po mírně protáhlé dráze, může být její rotace v rezonanci 3:2, jako je tomu v případě Merkuru. Když 2x oběhne Proximu Centauri, otočí se kolem své osy 3x.

Robert A. Brown ze Space Telescope Science Institute nyní provedl nové simulace. Podle jejích výsledků by měla mít Proxima b výstřednost nejméně 0,025. Nejpravděpodobnější hodnota výstřednosti by měla být přibližně 0,25.

Dle dřívější studie stačí i 0,06, aby byla rotace v rezonanci 3:2. V případě vyšší výstřednosti by mohla být dokonce v rezonanci 2:1.

K určení přesnější hodnoty výstřednosti Proximy b budou potřeba další měření radiálních rychlostí.

autor: Petr Kubala
Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Rychlé zpracování metanu na metanol

Švýcarští výzkumníci (Paul Scherrer Institut a ETH Zurich) vymysleli reakci, kdy z metanu a vody …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close