(c) Graphicstock

Riziko výskytu invazivních druhů komárů v ČR

I když v Evropě nepochybně dochází k postupnému šíření invazivních komárů, je zde jejich výskyt, s výjimkou druhu Ae. albopictus, zatím nízký. Komár Ae. albopicus, který byl na území kontinentu poprvé zjištěn v sedmdesátých letech minulého století, se zde trvale usadil a jeho výskyt je v některých oblastech jižní Evropy (především v Itálii a Španělsku) velmi masivní. Jeho přítomnost je spojována i s výskytem prvních případů některých onemocnění způsobených viry chikungunya a dengue v Evropě.

Aedes albopictus je sice původně subtropický a tropický druh komára, velmi dobře se však přizpůsobil klimatickým podmínkám teplejších oblastí Evropy. Je schopen zimní diapauzy a jeho vajíčka jsou schopna přežít i při poměrně nízké teplotě. Vzhledem k jeho schopnosti rychle se přizpůsobit novým podmínkám a k předpokládanému globálnímu oteplování bude pokračovat i nadále jeho šíření na další lokality. V roce
2012 byl tento druh nalezen i na našem území a na východním Slovensku. V pastech typu ovitrap rozmístěných na parkovišti u Mikulova na jižní Moravě bylo nalezeno 17 larev tohoto druhu. Vzhledem k tomu, že v následujících letech nebyl tento komár u nás nalezen, lze předpokládat, že se jednalo o náhodné zavlečení jedné nebo několika samiček a že se tento druh u nás ještě trvale neusadil. Nové záchyty na této lokalitě z roku 2016 ukazují, že diskuze o možnosti jeho usazení na našem území je nadále aktuální. Právě jižní Moravu lze považovat za místo s největší pravděpodobností trvalého usídlení tohoto druhu u nás. Jsou pro to následující důvody.

• Přes jižní Moravu vedou důležité komunikace sloužící k tranzitu zboží i osob z Balkánu a Itálie, tedy z oblastí, kde se Ae. albopictus trvale vyskytuje. Na parkovištích, která se nacházejí v blízkosti těchto komunikací, automobily i autobusy často zastavují (slouží jako odpočívadla).
• Tato oblast patří k nejteplejším místům v ČR s teplotami blízkými hraničním hodnotám umožňujícím přežití tohoto druhu.
• Průměrné letní teploty jsou zde vysoké. V posledních letech přibývá dnů označovaných jako tropické (maximální teplota vyšší než 30 °C), ale i tropických nocí (minimální teplota vyšší než 20 °C). Teploty jsou tedy dostatečně vysoké, aby mohl úspěšně a opakovaně proběhnout rozmnožovací cyklus.
• Pro trvalé usazení Ae. albopictus u nás jsou limitujícím faktorem zimní teploty. Původní tropická forma tohoto komára nezná zimní diapauzu (zimní počasí je pro něj nepřekonatelnou překážkou). Evropská populace komára se však již místním podmínkám značně přizpůsobila a klimatické podmínky jižních částí Evropy snáší velmi dobře. Práh přežití vajíček během zimní diapauzy uváděný pro vajíčka evropské populace Ae. albopictus je často blízký hodnotám zjištěným na jižní Moravě. Jako průměrná teplota nejchladnějšího měsíce potřebná pro přezimování vajíček je uváděn +1 °C, teplota pod –1 °C je již považována za zcela nevhodnou. Na hydrometeorologické stanici ve Velkých Pavlovicích byla průměrná lednová teplota v letech 1961 až 1991 –1,9 °C, v posledních desetiletích však vysoce převažují teplotně nadnormální zimy a například v roce 2008 bylo dosaženo hodnoty +2,1 °C.
• Za limitní je však třeba považovat i krátkodobý pokles minimální teploty. Bylo zjištěno, že při teplotě –7 °C přežívají vajíčka Ae. albopictus až 24 hodin, ale při teplotě –10 °C již v omezené míře a při poklesu na –12 °C jen asi 1 hodinu. V roce 2008 byla minimální lednová teplota ve V. Pavlovicích –6,8 °C. Je však nutno ještě přihlédnout k tomu, že kontejnery s vodou a vajíčky mohou být na chráněných místech, kde může být teplota ještě o něco vyšší.

Domovem asijských druhů Ae. japonicus a Ae. koreicus jsou naopak ve srovnání s Ae. albopictus oblasti ležící v mírném pásu, tyto druhy tedy snášejí poměrně dobře nižší teploty a jsou schopny přezimování ve stadiu vajíček. V našich klimatických podmínkách je nutno počítat s jejich možným šířením, jak ukazují příklady ze sousedního Rakouska, Švýcarska či Německa.

Tento text je úryvkem z knihy:
Ivo Rudolf, Oldřich Šebesta: Invazivní druhy komárů jako potenciální riziko pro biodiverzitu a přenos nebezpečných nákaz
Academia 2017
O knize na stránkách vydavatele

obalka_knihy

Do vody a na souš: cesty tam a zase zpátky

Teď bych rád přešel k jiné skupině zvířat, která se vrátila ze země do vody, …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close