Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain
slunecni-soustava

Sluneční soustava je možná výjimečná. Ostatní systémy mají větší řád

Vědci zjistili, že exoplanety obíhající stejnou hvězdu mají tendenci mít podobné velikosti a pravidelné rozestupy. Něco podobného ve Sluneční soustavě neplatí, takže z tohoto pohledu můžeme naší planetární domovinu považovat za výjimečnou.

Lauren Weiss z Université de Montréal a její tým vydali opravdu pěknou studii, která pracuje s daty z Keplera a spektrálními měřeními Keckova dalekohledu na Havaji.

Hlavním cílem Keplera bylo přinést obecné závěry o exoplanetách. Kosmický dalekohled ovšem viděl jen na jedno oko – objevoval exoplanety spíše ve vnitřních částech planetárních systémů, takže některé závěry jsou omezené nebo je musíme brát s rezervou.
Hrášková hypotéza

Weiss a její tým upřesnil poloměry, velké poloosy a oslunění pro 909 exoplanet v 355 muliplanetárních systémech. Také se podívali na hmotnosti mateřských hvězd.

Výsledky zpracovali a snažili se najít nějaké korelace, což se jim podařilo:

Pokud se podíváme na multiplanetární systémy, tak platí, že planeta bude mít podobnou velikost jako její sousedka. Okolo hvězdy tak obvykle obíhá několik menších nebo naopak několik větších exoplanet.
V systémech se třemi a více planetami jsou obvykle mezi planetami pravidelné rozestupy. Weiss to v tiskové zprávě trefně přirovnala ke kuličkám hrášku v lusku.
Poměry oběžných dob jsou menší v systémech s menšími planetami, což bude souviset se vznikem a vývojem planet.
U 93 % párů je vzdálenost mezi planetami nejméně 10 vzájemných Hillových poloměrů [1] a nejběžnější vzdálenost je 20 Hillových poloměrů.
V 65 % případů je vnější planeta větší.
Existuje hodně zajímavá korelace mezi poměry vnější a vnitřní planety a jejich teplotami. Kepler objevil především planety, které obíhají blíže k hvězdě. Korelace může souviset s odpařováním jejich atmosfér.

Výše popsané korelace budou mít původ ve vzniku a vývoji planetárních systému a ve Sluneční soustavě neplatí. Příčinou může být vliv Jupiteru a Saturnu, které narušily počáteční formování vnitřních planet.

Vliv železa

Ve Washingtonu probíhá tento týden sjezd Americké astronomické společnosti. Robert Wilson z University of Virginia na něm vystoupil se zajímavým příspěvkem, který s výše popsaným také souvisí. Podíval se na množství železa u hvězd, u nichž Kepler objevil planety.

Podle jeho závěrů se u hvězd bohatších na železo vyskytují ve větší míře planety s oběžnou dobou kratší než 8 dní. Naopak u hvězd s nižším obsahem železa jsou spíše planety na vzdálenějších drahách (s oběžnou dobou nad 8 dní).

Zmíněné hvězdy bohatší na železo mají jen o 25 % železa více než jejich chudší kolegyně. Ukazuje se, že přesné složení původní mlhoviny může mít skutečně velký vliv na konečnou podobu planetárního systému.

Buďme rádi, že mlhovina, ze které jsme vznikli my, měla ty správné ingredience.

Poznámka:

[1] Okolo Země a jakékoliv jiné planety existuje jakási oblast (sféra), ve které jsou gravitační vlivy planety větší než gravitační vlivy hvězdy. Této oblasti se říká Hillova sféra. V případě Země sahá do vzdálenosti asi 1,5 milionů km.

autor: Petr Kubala

Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno

Rozložení izotopů dusíku může indikovat život

Živé organismy upřednostňují různé izotopy, podle všeho to platí i pro dusík. Může nám to …

  • Karel Dub

    Ještě nedávno byly exoplanety pouze předpokladem. Nic víc. Dnes už máme docela slušný soubor informací o nich. Fascinující. Chtěl bych být o půlstoletí mladší, a zase ten dvacetiletý matfyzák.

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close