Archiv článků: zobrazování

Vědci z ÚOCHB, Fyzikálního ústavu AV ČR a z Univerzity Palackého v Olomouci znovu úspěšně odkrývají tajemství světa molekul a atomů. Experimentem potvrdili správnost dekády staré teorie, která předpokládala nerovnoměrné rozložení elektronové hustoty v aromatických molekulách. Tento jev významně ovlivňuje fyzikálně-chemické vlastnosti molekul i jejich interakce. Zmíněný výzkum rozšiřuje možnosti designování nových nanomateriálů …

Vědci pomocí zobrazovacích metod zkoumali, jak se liší reakce mozku při čtení latinky a čínských znaků. Tento typ výzkumu je poměrně nový, častěji se takové srovnání provádí pro mluvenou řeč. Viz také: Podle mozku dokázali poznat, kterou řečí člověk mluví Pomocí 7T fMRI s vysokým rozlišením autoři studie došli k …

Vědci poprvé získali rentgenový signál (signaturu) jediného atomu. Tento výsledek by mohl změnit techniky analýzy materiálů i zobrazování. V průběhu let se díky vývoji synchrotronových zdrojů rentgenového záření a nových přístrojů výrazně snížilo minimální množství materiálů ve vzorku, který lze rentgenovým zářením analyzovat. Dosud se hranice pohybovala v atogramech, což …

Zobrazování objektů pomocí neutronů, tzv. neutronová radiografie, v současné době zažívá prudký rozvoj, který též souvisí s budováním tzv. tříštivých neutronových zdrojů. Jsou to výzkumná zařízení, která generují neutronové záření pomocí jaderné reakce vysokoenergetických protonů urychlovače a jádra některého z těžších prvků, například olova. Jaderné tříštění (anglicky spallation) je vyvoláno …

Vědcům z několika institucí se podařilo implantovat lidské mozkové organoidy do mozkové kůry myší a ukázat, že pak reagují na vizuální podněty stejným způsobem jako okolní (myší) tkáně. Mezi lidskou a myší tkání se tedy vytvořilo funkční propojení. Unikátní na celém výzkumu mát ovšem hlavně metoda, kterou se celý „systém“ …

Minerál muskovit, druh slídy, se v elektronice používá jako izolant. Nový výzkum nicméně ukázal, že ve 2D podobě, eventuálně už při ztenčení na několik vrstev, se tento materiál chová jako polovodič. To, že k přechodu do vodivostního pásu potřebují elektrony méně energie, je dáno zřejmě tím, že čím tenčí vrstva, …

Vědci připravili nový typ nanodiamantů, které se váží na konkrétní receptor vyskytující se pouze v lymfatických uzlinách propojených se samotným nádorem. K čemu všemu mohou být vhodné nanodiamanty, ukazuje další práce skupiny Petra Cíglera z ÚOCHB ve spolupráci s týmem Mariána Hajdúcha z Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty …

Rentgenové vyšetření používají lékaři od konce 19. století, kdy byly rentgenové paprsky objeveny. Nyní jsou díky možnostem inovativního systému EOS® schopné poskytnout celotělové 2D a 3D snímky pacientů ve stoje i v sedě, navíc při velmi nízké dávce záření. Metoda je ideální pro diagnostiku, léčbu a sledování u dospělých i …

Na existenci jevu zvaného sigma-díra dosud nepřímo ukazovaly rentgenové struktury krystalů s halogenovou vazbou. Pozorování subatomární struktury bylo až dosud mimo rozlišovací schopnosti přímých zobrazovacích metod a zdálo se, že to tak i zůstane. Čeští vědci však nyní představili metodu, s jejíž pomocí jako první na světě pozorovali nerovnoměrné rozložení …

Diagnostikovat nádory a fibrózy v hlubokých tkáňových strukturách s jejich minimálním poškozením by mohla dokázat inovovaná zobrazovací metoda. Je založená na interakci světla s biologickými molekulami, při níž hraje velkou roli polarizace fotonů. Vědci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR dokázali metodu poprvé implementovat skrze optická vlákna o tloušťce …