autor Nelumadau, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain
autor Nelumadau, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Výročí: 400 let od seskoku padákem

„Otec parašutismu“ Faust Vrančić žil 15 let v Praze na dvoře Rudolfa II.

První známou konstrukci padáku vymyslel renesanční umělec Leonardo da Vinci (1452-1519), který jej ale sám nikdy nevyzkoušel. Vyzkoušel ho údajně v Benátkách před 400 lety, 17. ledna 1617, chorvatský rodák Faust Vrančić (italsky Fausto Veranzio) – bylo to ale poprvé a naposledy, protože svůj experiment nepřežil. Tento chorvatský „otec parašutismu“ je zajímavý i tím, že byl v letech 1579-1594 tajemníkem císaře Rudolfa II. a žil 15 let v Praze.

Po Vrančičovi uskutečnil první veřejný seskok padákem Francouz Louis-Sébastien Lenormand, který dal v některých jazycích padáku i jméno „parachute“ – z řeckého „para“ (proti) a francouzského „chute“ (pád). Inspirován vyprávěním o siamských kouzelnících spouštějících se z věží vyskočil Lenormand o Vánocích roku 1783 před zraky diváků z věže observatoře v Montpellier. Jeho „padák“ byl v podstatě vylepšený deštník zabezpečený proti překlopení. První úspěšný pokus provedl pak 22. října 1797 Francouz André-Jacques Garnerin, který seskočil z balonu ve výšce asi 900 metrů a se štěstím seskok s hedvábným padákem přežil. Seskoků učinil ještě několik, než ho v roce 1823 zabil trám při konstruování balonu.

Faust Vrančić se narodil v roce 1551 v Šibeniku, dětství ale prožil na malém ostrově Prvić v obci Prvić Luka nedaleko Šibeniku, kde měla jeho rodina letní sídlo. Je pokládán za nejvýznamnějšího konstruktéra a technika chorvatských dějin 16. a 17. století. Byl typickou renesanční osobností, která vynikala všestranností, mimořádným nadáním a vizionářskými ideami, jimiž daleko předstihl svou dobu.

Vrančić pocházel z významné šibenické rodiny, jeho otec byl známý latinsko-chorvatský básník, strýc byl předním diplomatem, humanistou, vzdělancem a arcibiskupem ostřihomským. Právě u něho získal malý Faust své první vzdělání, později studoval v Padově práva a filozofii. Když se stal v roce 1579 tajemníkem císaře Rudolfa II., začal se právě na jeho dvoře v Praze zajímat o přírodní vědy a techniku.

Osobnosti, které působily tehdy na Rudolfově dvoře, jako Tycho de Brahe, Johannes Kepler a další ovlivnily i jeho práci. V roce 1595 vydal v Benátkách pětijazyčný (latinsko-italsko-německo-chorvatsko-maďarský) slovník. Později působil jako biskup v Maďarsku a od roku 1605 v Římě. Právě tam se seznámil s technickými kresbami Leonarda da Vinciho a studoval konstrukci strojů a architekturu. V roce 1609 se vrátil do Benátek a vstoupil do katolického řeholního řádu Barnabitů, kde se začal naplno věnovat vědě.

Slávu v tehdejším vědeckém světě si získal svým dílem Machinae Novae, vydaným v Benátkách v roce 1615 nebo 1616. Právě v něm se například zabýval konstrukcí padáku, využíváním přílivu a odlivu k získání energie, konstrukcí mostů (zřejmě jako první v historii navrhl Vrančić most visutý a závěsný), větrných mlýnů s vertikální i horizontální vrtulí, vzduchových turbín či regulací řek. V knize je navržena též řada zemědělských strojů, kočárů, lodí či tiskařských strojů. Celkem popsal 56 různých technických konstrukcí a zařízení s 49 vyobrazeními a komentáři. Nejen ve své době, ale i v dalších staletích byl velkou zajímavostí především jeho Homo volans (létající člověk) s vyobrazením parašutisty, vznášejícího se z kostelní věže.

Vrančić se ale zabýval i architekturou, filozofií, teologií, logikou, etikou či historiografií. A je zajímavé, že v době tolika válečných konfliktů směřoval jeho zájem výlučně na mírové účely a zlepšení podmínek života lidí.

Vrančić se podle některých zdrojů zabil při zkoušení svého padáku 17. ledna 1617, kdy skočil ze zvonice baziliky svatého Marka v Benátkách. Jiné zdroje uvádějí, že zemřel na cestě do rodného Chorvatska. Pochován byl na ostrově Prvić, v tamním mariánském farním kostele ve vesnici Prvić Luka.

Foto: © Dollar Photo Club

Konkurence pro Siri: Asistent Googlu na smartphony s Androidem

Společnost Google z technologické skupiny Alphabet bude dodávat svého digitálního asistenta do chytrých telefonů založených …

  • archenroot

    Nechavate na ctenarich dedukci:
    “ Inspirován vyprávěním o siamských kouzelnících spouštějících se z věží vyskočil Lenormand o Vánocích roku 1783 před zraky diváků z věže observatoře v Montpellier. Jeho „padák“ byl v podstatě vylepšený deštník zabezpečený proti překlopení.“
    A pak pokracujete jinam, takze to neprezil, jelikoz nasledujici veta uvadi „prvni uspesny pokus“?
    Jinak dobry clanek.

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close