Průmět světelné dráhy bolidu z 13. ledna 2022 v atmosféře na zemský povrch. Stanice bolidové sítě jsou na mapce znázorněny bílými čtverci s černým středem. Celková zaznamenaná dráha bolidu byla 148.2 km dlouhá a bolid jí uletěl za 5.2 sekundy (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth).

13. ledna 2022 zachytili nad česko-slovenskou hranicí jasný a velmi dlouhý bolid

Ve čtvrtek 13. ledna 2022 večer krátce po osmnácté hodině středoevropského času proletěl podél česko-slovenské hranice velmi jasný meteor – bolid. Jeho jasnost byla natolik vysoká, že i přes značný svit Měsíce, který byl čtyři dny před úplňkem a svítil vysoko nad jihovýchodním obzorem v souhvězdí Býka, se tento bolid na několik sekund stal nejnápadnějším objektem na obloze.

Bolid byl velmi dobře viditelný na velkém území i několik set kilometrů od jeho dráhy a tak v místech, kde bylo jasno (bohužel nejblíže dráze bolidu, tedy po obou stranách společné česko-slovenské hranice však v tu dobu bylo zataženo a bolid tedy přímo nebyl vidět), upoutal pozornost velkého počtu náhodných svědků, z nichž někteří nám nahlásili svá pozorování.

Pro objasnění tohoto velmi vzácného přírodního úkazu bylo rozhodující, že byl zaznamenán speciálními přístroji, které jsou rozmístěny na velkém území střední Evropy na stanicích tzv. Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. I když na některých stanicích blízko dráze bolidu bylo zataženo, tak díky jasné obloze na mnoha jiných stanicích, se ho podařilo velmi dobře zaznamenat. A to jak fotografickými kamerami, tak i pomocí videokamer. Celooblohové fotografické snímky byly pořízeny nejlépe ze stanic Lysá hora, Kuchařovice u Znojma, Svratouch na Vysočině, nebo také ze Slovenska z Rimavské Soboty a také rakouského Martinsbergu. Kromě toho máme snímky ještě z dalších osmi vzdálenějších stanic. Výřez z celooblohového snímku z automatické bolidové kamery umístěné na stanici ČHMÚ na Lysé hoře je na obrázku níže. Bolid zde začínal prakticky nad stanicí (viz úvodní obrázek) a tento snímek nám tak poskytl nejpřesnější informace jak o jeho dráze, tak i o jeho rychlosti. Kromě těchto fotografických záznamů byl bolid zachycen i několika speciálními videokamerami z dalších 6 stanic. Na některých z nich je přímo viditelná i fragmentace tělesa v atmosféře a navíc i zaznamenané spektrum bolidu, které nám umožní základně studovat složení původního meziplanetárního tělesa. K těmto optickým záznamům máme zaznamenaný i přesný průběh svícení bolidu pomocí velmi rychlých fotometrů ze všech blízkých stanic naší bolidové sítě, tedy v tomto případě i těch, kde bylo zataženo.


Výřez z celooblohového snímku bolidu z 13. ledna 2022 pořízeného automatickou digitální bolidovou kamerou Evropské bolidové sítě na stanici Lysá hora. Přerušování světelné stopy bolidu (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu. (foto: Astronomický ústav AV ČR).

Tyto unikátní přístroje, které jsou taktéž součástí našich kamer, registrují světlo bolidů v jakémkoliv počasí. Jejich časové rozlišení je 5000 vzorků za sekundu a slouží jednak k přesnému určení času přeletu bolidu, jeho jasnosti a k detailnímu modelování jeho fragmentace během průletu atmosférou. Díky všem těmto záznamům bylo možné velmi podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu.

Co se tedy přesně ve čtvrtek večer 13. ledna 2022 nad česko-slovenskou hranicí odehrálo?

Přesně v 18 hodin 8 minut a 17 sekund středoevropského času vstoupilo do zemské atmosféry pod relativně malým úhlem malé meziplanetární těleso, tzv. meteoroid, o hmotnosti 3 kg a průměru kolem 10 cm. V důsledku tření s atmosférou se jeho povrch nahřál a začal svítit natolik, že byl detekovatelný našimi přístroji. Tento počáteční bod byl ve výšce 96 km nad zemí nad Beskydami právě v blízkosti Lysé hory (viz úvodní obrázek). Těleso se v té době pohybovalo rychlostí 32 km/s a po dráze skloněné k zemskému povrchu 23 stupňů pokračovalo v letu přibližně JZ směrem. Jeho jasnost rychle narůstala a po dobu asi 2 sekund dokonce dosahovala téměř jasnosti Měsíce v úplňku. Během letu bolid několikrát zjasnil a maximální jasnosti dosáhl právě v jednom z těchto krátkých zjasnění, kdy těleso v atmosféře fragmentuje. Bylo to ve výšce 59 km nad zemí krátce za polovinou jeho světelné dráhy poblíž Starého Hrozenkova. V této fázi letu se již také meteoroid v atmosféře začal významně brzdit. Celou světelnou dráhu dlouhou téměř 150 km uletěl za 5.2 sekundy a pohasl ve výšce necelých 38 km při rychlosti necelých 10 km/s nedaleko jižně od slovenské Senice (viz úuvodní obrázek). Během průletu atmosférou se celá původní hmota tohoto poměrně soudržného meteoroidu spotřebovala, a tudíž žádný makroskopicky významný úlomek původního meteoroidu na zem nedopadl.

Před srážkou se Zemí tento meteoroid obíhal Slunce po relativně výstředné eliptické dráze skloněné 33 stupňů k rovině zemské dráhy. V přísluní se meteoroid dostával poměrně blízko ke Slunci, dokonce blíže než je dráha planety Merkur a v odsluní se pohyboval za dráhou planety Mars v oblasti hlavního pásu asteroidů. Jeden oběh kolem Slunce tomuto malému meziplanetárnímu tělesu, pravděpodobně malému úlomku asteroidu, trval 2,8 pozemských roků.

RNDr. Pavel Spurný, CSc., tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR

Velmi jasný bolid časně zrána 10. listopadu 2022 pravděpodobně skončil pádem meteoritů na Vysočině

Ve čtvrtek 10. listopadu časně ráno proletěl nad jižními Čechami a Vysočinou velmi jasný bolid, …

One comment

  1. Viděl jsem ho v Moravském Krumlově.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close