Sciencemag.cz
Doporučujeme
Lidské populace potřebují nejméně 2,7 dítěte na ženu – tedy mnohem vyšší míru porodnosti, než se dosud předpokládalo – aby se spolehlivě vyhnuly vymření v delším časovém horizontu. Alespoň to tvrdí nová studie (hlavní autor Takuya Okabe z japonské Shizuoka University).
Jak uvádí průvodní tisková zpráva: „Ačkoli se míra plodnosti 2,1 dítěte na ženu často považuje za úroveň reprodukce potřebnou k udržení populace, tento údaj nezohledňuje náhodné rozdíly v tom, kolik dětí lidé mají – stejně jako úmrtnost, poměr pohlaví a pravděpodobnost, že někteří dospělí nikdy nebudou mít děti. V malých populacích mohou tyto náhodné odchylky zničit celé rodové linie.“
V nové studii vědci pomocí matematických modelů zkoumali, jak tato demografická proměnlivost ovlivňuje přežívání populací po mnoho generací.
Studie zjistila, že vzhledem k náhodným výkyvům v počtu narozených dětí je potřeba, aby porodnost činila alespoň 2,7 dítěte na ženu, aby se spolehlivě zabránilo případnému vymření – zejména u malých populací. Poměr pohlaví narozených dětí je ovšem také důležitý: pokud se rodí více žen než mužů, snižuje se tím riziko vymření a přispívá to přežití více linií v průběhu času.
Tento poznatek může pomoci vysvětlit dlouho pozorovaný evoluční jev: v těžkých podmínkách – jako je válka, hladomor nebo narušení životního prostředí – se rodí více samic než samců. Naznačuje také, že i když u velkých rozvinutých populací nehrozí celkové vymření, většina rodových linií nakonec zanikne.
Tato zjištění mají podle autorů studie důsledky i pro snahy o ochranu ohrožených druhů.
Cuaresma DCN, et al. Threshold fertility for the avoidance of extinction under critical conditions, PLOS One (2025). DOI: 10.1371/journal.pone.0322174
Zdroj: Public Library of Science / Phys.org, přeloženo / zkráceno
Poznámky PH:
– bez dodatečných podmínek to tedy takhle moc smysl nedává; z definice stačí průměrná porodnost na ženu 1 žena. A že většina rodových linií nakonec zanikne, také vypadá jako vyplývající přímo z logiky věci.
– s poměrem pohlaví je to poněkud komplikované; běžně se uvádí, že po válce se rodí více mužů než žen, protože poměr pohlaví se vychýlil (a má tendenci směřovat k rovnováze: „mužeské geny jsou v tu chvíli cennější“); jenže až tito muži vyrostou, převaha žen ve starším věku už pro ně bude spíše k ničemu. Jindy se praví, že ženy rodí více mužů, protože během války vykonávají samy mužské práce, výsledkem jsou hormonální změny apod. No a vida – zde se naopak praví, že po válkách se bude rodit spíše více žen. Jak to vlastně je?
– k poměru pohlaví u lidí: viz také vychýlení podle bohatství, sociálního statutu apod. (mocní/úspěšní mají spíše chlapce; Honza možná získá někdy princeznu, ale směrem nahoru se z dolních pater dokážou lépe posunovat ženy; vztah „těžké podmínky – větší podíl žen mezi nově narozenými“, zde nikoliv relativně, ale platné pro celou společnost, s tím může také souviset?)
– jinak při samotném početí je poměr vychýlen výrazně ve prospěch chlapců, při narození už ale jen těsně (v našich podmínkách).
***– jinak při samotném početí je poměr vychýlen výrazně ve prospěch chlapců, při narození už ale jen těsně***
Asi o jedno procento je víc narozených chlapců. ale už v 15 letech se to srovná větší úmrtností chlapců. (Taky jsem neslyšel, že by děvčata ve Vídni jezdila na střeše vlaku, nebo náraznících…)
Podle mě to je jen hraní se statistikou. V dlouhodobém časovém horizontu může přijít libovolně velká katastrofa, a tak záleží jen na tom, co za ten dlouhodobý horizont považujete. Počet dětí na ženu je pak úměrný logaritmu z délky období. A kdyby do nás narazila planetka, tak ani dvacet dětí na ženu nebude stačit.
A k tomu poměru chlapců a děvčat – to je u savců (a možná i jiných živočichů) obecně platné, že při strádání se rodí více samic. Protože samice se rozmnoží téměř s jistotou, zatímco samci o právo se rozmnožit musí bojovat, tak nemá smysl plodit samce – nedochůdčata.