Cambridgeské krystalografické datové centrum (CCDC) oznámilo, že struktura ibuprofenu určená elektronovou difrakcí v rámci práce publikované ve FZU skupinou Lukáše Palatinuse získala pořadové číslo 1,25 milionu ve světově největší krystalografické databázi – Cambridgeské databázi struktur (CSD), která je mj. jedním z nejvýznamnějších zdrojů dat pro výzkum léčiv. Počet publikovaných struktur v databázi se přitom rozrůstá nonstop rychlostí zhruba jednoho záznamu každých 10 minut.
Záznam JEKNOC16 vznikl na základě publikace Malak Khouchen a spoluautorů publikované v časopise Acta Cryst. A, která zkoumá různé modely odhadu přesnosti dat měřených elektronovou difrakcí.
„Je to nečekaná čest, že jsme mohli přispět k dosažení tak důležitého milníku jak pro databázi, tak i pro celou krystalografickou komunitu,“ uvedl v reakci na zprávu Lukáš Palatinus. V současné době cambridgeská databáze obsahuje více než 300 struktur získaných metodou elektronové difrakce. „Z mého pohledu je významné, že právě 1,25 miliontá struktura byla určená metodou 3D elektronové difrakce. Věřím, že vzhledem k rychlému růstu popularity této metody bude počet struktur určených touto metodou v CSD v blízké budoucnosti rychle růst.“
Cambridgeská databáze struktur (CSD) je největší databází krystalových struktur malých organických a metalorganických molekul na světě. Záznamy z ní využívají vědci a jak v akademickém prostředí, tak ve farmaceutických společnostech ve více než 70 zemích. Dostupné záznamy přispívají v mnoha odvětvích k rozvoji a urychlení procesů výzkumu a vývoje díky lepšímu porozumění chování a interakcím molekul v pevném stavu a zkoumání toho, jak struktura ovlivňuje fyzikální vlastnosti molekul.