Sciencemag.cz
Doporučujeme
3D tisk z různých křemičitých prášků nebo písků se již používá, nešlo by tímto způsobem zpracovávat i mimozemské suroviny?
Ramille Shah a její kolegové z laboratoří na Northwestern University mají zkušenosti s různými inovativními metodami, zkoušejí např. 3D tisk různých slitin, grafenu i uhlíkových nanotrubiček. Nyní si hráli s tiskem z prachu, který měl mít podobné složení jako povrch Měsíce a Marsu. Mimochodem – na to, že látky použité při podobných experimentech opravdu svým složením, tvarem i velikostí částic odpovídají mimozemskému prachu, dává příslušný štempl NASA.
Samozřejmě by při výzkumu vesmíru bylo výrazně jednodušší si dokázat potřebné věci vyrábět na místě – doprava je drahá/komplikovaná a navíc těžko předem vědět, co všechno bude výprava v aktuální situaci potřebovat.
Ne snad, že by se při popsaném postupu k tisku používal výhradně prach, ještě jsou potřeba jednoduchá rozpouštědla a biopolymery, které se stejně musí dopravit ze Země, nicméně 90 % hmotnosti výsledných předmětů by bylo místního původu. I když jde vlastně o „namleté kameny“, látka se svými vlastnostmi (pevnost, pružnost, ohebnost…) podobá spíše kaučuku. Materiál vytlačený tryskou 3D tiskárny lze dále opracovávat, řezat, válcovat, skládat nebo jinak upravovat. Nakonec se tímto způsobem dají vytvářet i základní bloky, s nimiž se pak pracuje jako s kostkami Lega. Pokud se pak předmět vypálí, stane se z něj pevná látka podobná keramice.
Vědci z Northwestern University (první autor Adam E. Jakus) publikovali studii na toto téma v Nature Scientific Reports. Část financí na příslušný projekt poskytl Google.
Zdroj: Phys.org a další
