6666 příspěvků (bilance zase po roce)

Doporučujeme

Opice, Shakespeare a Rossův–Littlewoodův paradox

3. 11. 2024

Že by za Fermiho paradox mohla umělá inteligence?

28. 10. 2024

Matematika a volby: Jak výsledky ovlivňuje velikost obvodu

23. 9. 2024

Při pohledu do redakčního systému koukám, že počet článků dosáhl čísla 6666, tedy hned desetinásobně ďábelského. Vzhledem k tomu, že web existuje přes 6 let, to zase není doklad žádné zvláštní produktivity, uvážíme-li, že podstatnou část obsahu představují přebírané tiskové zprávy, úryvky z knih apod. Nicméně berme kulaté číslo jako důvod pro menší shrnutí vývoje webu, k němuž by se jinak stejně hodil třeba přelom roku.
Především je jasné, že asi skoro všichni mají teď jiné starosti než to, jak se daří Sciencemagu. Vývoj ekonomiky, inflace – a to ještě jsme stále rozhodně ti šťastnější, jimž na hlavu nepadají bomby. Následující poznámky tedy jistěže nejsou zvlášť podstatné a navíc jde o pohled zcela subjektivní.

První věc, aktuálnost obsahu. Protože web dělám ze zájmu, vždycky se snažím být připraven na to, že práci na něm odložím kvůli práci jiné nebo z jiných důvodů. Tomu odpovídá, že obsah je do značné míry připravený dopředu. Někdo si stěžuje na prokrastinaci, já trpím spíše opakem, snahou věci dělat rychle. Takže se mi třeba nahromadí zásobník článků na měsíc dopředu. Samozřejmě se může stát, že věci pak vyjdou dříve na jiných webech, to se holt nedá nic dělat. Jindy je tomu naopak. (Řekl bych, no a co, je to obsah pro zajímavost/zábavu, žádné informace o výlukách spojů, finanční zpravodajství ani pokyny, jaký kritický podnikový software je třeba ihned aktualizovat.)

Co se týče možného překryvu, kde dále čtete vědecké novinky? Sám sleuju z vědy česky nejpravidelněji Osel.cz a prolétnu titulky na Stoplus jedna v rubrikách Věda a Vesmír. Co ale dál? Když jsem se díval, jak vypadal výběr z české vědy na Google News, přišlo mi to příšerné. Takže ano, ať si kvůli sporům o placení za obsah Google News u nás klidně zruší, žádná škoda to nebude. (Tím vůbec nepopírám, že Google udělal výborný vyhledávač, který generuje značnou část provozu i pro Sciencemag a na němž jsme prakticky všichni závislí, a kdyby Google zavřel vyhledávač, tak… No, zkuste používat Bing. Ale Google News mi přišly k ničemu jak z hlediska Sciencemagu, tak i pro mě coby uživatele.) Taktéž nesnáším sociální sítě a víceméně je odmítám používat. Obsah Sciencemagu se automaticky překlápí na Facebook, ale to je tak všechno. Samozřejmě – příslušným firmám má nechuť může být zcela ukradená, třeba škodím jen sám sobě – to celé jen pro vysvětlení.
Co se týče témat, přece jen se přizpůsobuji čtenosti/zájmu čtenářů. Zde jasně převažuje astronomie, fyzika, astrofyzika. Nepovažuji se v tomto ohledu za žádného mudrce, v textech to i přiznávám, kde můžu (i když zase poznámky, že tady tomu a tady tomu vlastně nerozumím, nepůsobí asi úplně profesionálně). Speciálně musím přiznat, že mě vůbec nezajímá astronomie ve smyslu pozorování oblohy, astrofotografie, to, že Webbův dalekohled zase vyfotil tohle nebo támhleto. Příslušných textů je ale snad dost jinde. Vůbec nic nevím o kosmické technice, že tahle sonda funguje takhle a tahle raketa takhle. Z tohoto důvodu se snažím články nebo tiskové zprávy na tato témata aspoň občas přebírat (zdroje: ESO, Česká astronomická společnost, Astronomický ústav AV ČR, Astrofyzikální progresy z Opavy, Kosmonautix.cz).
Taktéž vůbec nerozumím technice ve smyslu ponorek, dronů apod. Tudíž příslušný obsah zde prakticky chybí, myslím, že při snaze ho vytvářet bych byl zcela k smíchu. (Ono to má vztah pak třeba i ke zbraním, válka jako aktuální téma atd. Nechci vůbec tvrdit, že nad těmito tématy ohrnuji nos, ale rozhodně se necítím kompetentní podobné texty psát.)
Zdroj většiny aktualit Phys.org možná není ideální, ale lepší neznám. Aktuálně to vidím tak, že tiskové zprávy vědeckých institucí i u nás už projdou určitou iterací mezi autory výzkumu a oddělením propagace. Na Phys.org mi přijdou nejhorší naopak články redaktorů, totéž pak mi přijde u sesterských webů tohoto projektu MedicalXpress.com a TechXplore.com. Na Scienceworld.cz jsem jako běžný zdroj používal NewScientist (pravda, na omluvu, před 20 lety toho zase tolik jen tak volně on-line k dispozici nebylo), než mi postupně došlo (i na základě komentářů čtenářů), jak je tento zdroj děsivě nekvalitní. Nyní jsem podobně postupně de facto zavrhl UniverseToday.com. Australský The Conversation mi přijde jako celek též čím dál povrchnější, bez analýzy více teorií proti sobě (přitom to mají psát experti), navíc je zde ještě jiný důvod k mé nechuti (že zde prakticky nikdo nedokáže napsat normální text, aniž by do toho přidal „uvědomělé kecy“ jak z občanské nauky – „musíme pečovat o svět“ atd.; na toto téma snad někdy jindy; z pohledu využití textu jako zdroje by toto samo o sobě ostatně nevadilo). Občas něco zajímavé zde ale je, to ano. No a např. ScienceAlert, IFLScience nebo LiveScience mi přijdou také horší než vlastní databáze tiskových zpráv (a samozřejmě jen tak systematicky přebírat cizí redakční obsah také není úplně košer, i když se to běžně dělá). Nicméně – navrhněte nějaký zdroj, který mi doporučujete systematicky sledovat.

Omluvit se rozhodně musím za překlepy, ba i pravopisné chyby; článek napíšu a před publikací většinou po sobě schválně čtu až jiný den (což má zase jiné nevýhody, o aktuálnosti i viz výše), ovšem u svých vlastních textů bývají lidé běžně slepí, respektive slepější ve srovnání s korekturou textů cizích. Někdy v průběhu psaní nebo na konci zjistím „celkovou zmatenost“ původního zdroje a pak váhám, zda text přece jen dát na web, nebo radši polotovar zahodit; budu se snad snažit si věc podrobněji přečíst, než vůbec začnu cokoliv psát.
Jinak, přiznám se, mě nějak žádné zásadní bilancování webu po dalším roce nenapadá. Mě psaní i letos bavilo a předpokládám, že snad i většinu pravidelných čtenářů…