Sciencemag.cz
Doporučujeme
Podle nového výzkumu došlo v posledních dvou desetiletích ke ztmavnutí oceánu na více než pětině světového oceánu, tedy na ploše více než 75 milionů kilometrů čtverečních.
Ke stmívání oceánů dochází, když změny optických vlastností oceánu zmenšují hloubku jeho fotických zón, které jsou domovem 90 % veškerého mořského života a místem, kde sluneční a měsíční světlo řídí ekologické interakce.
V nové studii, publikované v časopise Global Change Biology, vědci použili kombinaci satelitních dat a numerického modelování k analýze ročních změn hloubky fotických zón po celé planetě. Zjistili, že mezi lety 2003 a 2022 ztmavlo 21 % světového oceánu – včetně rozsáhlých oblastí pobřežních oblastí i otevřeného oceánu.
Kromě toho se na více než 9 % oceánů – na ploše větší než 32 milionů km2, což je rozloha podobná rozloze afrického kontinentu – snížila hloubka fotické zóny o více než 50 metrů, na 2,6 % se fotická zóna snížila o více než 100 metrů.
Naopak přibližně 10 % oceánu – více než 37 milionů kilometrů čtverečních – se za posledních 20 let zesvětlilo.
Studii provedli vědci z Plymouthské univerzity a Plymouthské mořské laboratoře, kteří se více než deset let zabývali vlivem umělého nočního osvětlení na světová pobřeží a oceány. Podle nich to však s tmavnutím oceánů přímo nesouvisí, změny jsou pravděpodobně důsledkem kombinace zatížení pobřeží živinami, organickým materiálem a sedimenty, které je způsobeno faktory, jako jsou splachy ze zemědělství a zvýšené srážky. V otevřeném oceánu za to pak zřejmě mohou faktory, jako jsou změny v dynamice kvetení řas a změny teplot mořské hladiny, které snížily průnik světla do povrchových vod.
Nejvýraznější změny hloubky fotické zóny v otevřeném oceánu byly pozorovány v horní části Golfského proudu a v okolí Arktidy i Antarktidy, tedy v oblastech planety, kde (asi) dochází k nejvýraznějším změnám v důsledku klimatických změn.
Ke ztemnění dochází také v pobřežních oblastech a uzavřených mořích – například v Baltském moři – kde srážky na pevnině přinášejí do moře sedimenty a živiny, což stimuluje růst planktonu a tím snižuje prostupnost prostředí pro světlo.
Thomas W. Davies, Tim Smyth. Darkening of the Global Ocean. Global Change Biology, 2025; 31 (5) DOI: 10.1111/gcb.70227
Zdroj: University of Plymouth / Sciencedaily.com, přeloženo / zkráceno
Poznámka: Více planktonu zase znamená, že je větší „základna“ pro další patra potravní pyramidy. Asi těžko říct, zda tedy to „ztmavnutí“ nějak prospívá nebo ne; každému druhu jinak, nejspíš.
Katastrofy kam se podíváš. Ale člověk za to nemůže. A navíc to někomu může prospivat. Ach jo.