Sciencemag.cz
Related Articles
V posledních několika desetiletích se vědci domnívali, že povrch Europy pokrývá velmi tenká vrstva amorfního ledu…
Série experimentů vedených Ujjwalem Rautem ze Southwest Research Institute podporuje spektrální data nedávno shromážděná Vesmírným dalekohledem Jamese Webba (JWST), podle nichž se ledový povrch Jupiterova měsíce Europa neustále mění. Led na povrchu Europy krystalizuje na různých místech různou rychlostí, což by mohlo poukazovat na složitou kombinaci vnějších procesů a geologické činnosti ovlivňující povrch.
Vodní led lze na základě jeho struktury rozdělit do dvou velkých kategorií. Na Zemi vzniká krystalický led, když se molekuly vody během procesu mrznutí uspořádají do šestiúhelníkového vzoru. Na povrchu Europy je však obnažený vodní led neustále bombardován nabitými částicemi, které narušují krystalickou strukturu a vytvářejí led amorfní.
Nová studie popisuje výsledky rozsáhlých laboratorních experimentů, které vědci provedli s cílem porozumět ledovému povrchu Europy.
V posledních několika desetiletích se vědci domnívali, že povrch Europy pokrývá velmi tenká vrstva amorfního ledu, která chrání krystalický led pod touto svrchní dýhou (hloubka ~ 0,5 mm). Tato nová studie nalezla krystalický led na povrchu i v hloubce v některých oblastech na Europě, zejména v oblasti Tara Regio.
„Domníváme se, že povrch Europy je poměrně porézní a v některých oblastech dostatečně teplý, aby umožnil rychlou rekrystalizaci ledu,“ říká spoluautor studie Richard Cartwright z Johns Hopkins University. „V téže oblasti vidíme také mnoho dalších neobvyklých věcí, včetně nejlepšího důkazu o výskytu chloridu sodného pocházejícího pravděpodobně z vnitřního oceánu. Máme zde také jedny z nejsilnějších důkazů o přítomnosti oxidu uhličitého a peroxidu vodíku na Europě. Chemie v této lokalitě je opravdu zvláštní a vzrušující.“
Sledovaný materiál musí pocházet z hloubky měsíce, možná z oceánu pod asi 30 km tlustým ledovým pláštěm.
„Oblast zlomů povrchových materiálů by mohla ukazovat na geologické procesy, které vytlačují podpovrchové materiály zespodu. Když vidíme důkazy o přítomnosti CO2 na povrchu, domníváme se, že musel pocházet z oceánu pod povrchem. Důkazů o existenci kapalného oceánu pod ledovým pláštěm Europy tak přibývá,“ zakončuje průvodní tisková zpráva.
Richard J. Cartwright et al, JWST Reveals Spectral Tracers of Recent Surface Modification on Europa, The Planetary Science Journal (2025). DOI: 10.3847/PSJ/adcab9
Zdroj: Southwest Research Institute / Phys.org, přeloženo / zkráceno
Poznámka: By se zdálo, že o existenci podpovrchového oceánu na Europě se už tak jako tak prakticky nepochybuje? Zde se to staví, jako by šlo o nějak spornou otázku…
