Sciencemag.cz
Doporučujeme
Masožravé rostliny, které dokáží zkonzumovat obratlovce, jsme považovali za spíše výjimku vyskytující se jen v tropech. Uvádí se, že oběťmi se mohou stát ptáci, netopýři, žáby nebo dokonce i potkani. Vesměs jde ovšem o nehody – takový potkan, který by se z rostlinné pasti nedokázal vyhryzat, by už musel být prakticky mrtvý na začátku. Navíc ani rostlina z obří kořisti začasté nemá prospěch, nedokáže ji strávit a zahyne na otravu z rozkládajícího se masa.
Zajímavé je, že nyní se podobné chutě podařilo objevit i u masožravky Sarracenia purpurea purpurea (špirlice nachová), která žije v mírném pásu, asi jako naše Adéla. Špirlici přistihli při činu (viz video) v kanadském přírodním parku Algonquin.
Vědci se domnívají, že určitě nejde o náhodu, protože mladé mloky zachytili v pastech až 1/5 špirlic. Několik rostlin chytilo i více mloků. Šlo tedy o mladá zvířata velikosti lidského prstu, která se sem dostala zřejmě během sezónního tahu, když po přeměně z larválního stadia vylézala z nedalekých jezírek – tj. přece jen se to neděje každý den (jinak by si toho v dlouho zkoumaném parku už také někdo nejspíš všiml dříve). Někteří mloci dokázali v pasti přežít 3 dni, jiní až 19 (poznámka: to se nevykousali ven?). Příčinou smrti byly asi především trávicí enzymy rostliny, ale třeba i nedostatek potravy. Možná do pastí spadli náhodou, možná sem utekli před jiným predátorem, možná sem dokonce šli slupnout běžnou kořist těchto rostlin, hmyz či pavouky. (Snad by dokonce rostlina mohla chytat hmyz nejen pro vlastní potřebu, ale i jako další návnadu? To se zdá být přece jen přitažené za vlasy.)
Možná jsou rostliny dokonce významnými místními predátory mloků. Možná si mloci a rostliny konkurují při lovu hmyzu a můžeme si představovat skutečně bizarní scénáře evolučních her: mlok, který spadne do rostliny a zahyne, může přitom rostlinu zadávit (poznámka: a děje se to, nebo špirlice zkonzumovaly mloky bez problémů?), a třeba tak zvýšit evoluční zdatnost svých sourozenců, na něž zbude více hmyzu (trochu přitaženě za vlasy do tedy působí). Mohlo by pak u mloků vzniknout i chování, při němž by rostliny ničili, i když se jimi nežijí? (Mlok, který by se z rostliny vykousal, by ji zřejmě zahubil.)
Patrick D. Moldowan et al, Nature’s pitfall trap: Salamanders as rich prey for carnivorous plants in a nutrient‐poor northern bog ecosystem, Ecology (2019). DOI: 10.1002/ecy.2770
Zdroj: Phys.org
PH: Uvádí se, že špirlici nachovou někdo zkusmo vysadil i u nás ve Žďárských vrších, kde snad dokázala přežít (a byla vyhubena jako nepůvodní). (Zdroj: Wikipedia)
Mlok nemůže tuto rostlinu zadávit. Nemůže se ani vykousat (na to nemá pořádné zuby). A i kdyby se vykousal (jiná zvířata se z pastí masožravek vykousat umí), rostlině to neublíží. Past je prostě jenom list. Když se poškodí, ničemu to nevadí. Naroste zase jiný list.
(komentář autora „korektní sketa“, ručně překopírováno ze systému disqus)