Sciencemag.cz
Doporučujeme
Předkolumbovská Amazonie nebyla žádným panenským pralesem, obývaly ji početné skupiny zemědělců. Teprve postupně ale narážíme na to, kolik lidí zde žilo.
Dříve jsme si mysleli, že místní neolitické kultury musely svá pole po pár letech vždy přesouvat kvůli vyčerpání půdy, stále častěji ale nacházíme pozůstatky stálých vesnic. A s nimi i větší útvary dobře viditelné při pohledu shora, tedy především v případě současného odlesnění. Na leccos se zde přišlo už jen analýzou snímků z Google Earth.
Stavby a další útvary (geoglyfy), které zde v poslední době nalézáme, se obvykle datují do doby cca 0 – 1500 n. l. Připomínají evropské neolitické rondely či obří kresby třeba z Nazcy. Stavby/obrazce bývají mírně vyvýšené nebo naopak vyhrabané nad/pod úroveň okolního terénu, různá „hřiště“ i „cesty“ měly asi praktický význam. Geometrické obrazce pak nejspíš měly funkci ceremoniální – nicméně shromažďování, rituály a obchod se nejspíš různě kombinovaly. O vojenském využití se naproti tomu spíše pochybuje. Každopádně podobné stavby mohou naznačovat i organizaci společnosti ve větším měřítku, třeba kvůli práci, kterou vyžadovalo jejich vybudování.
Britští a brazilští archeologové aktuálně zveřejnili nové poznatky o objektech z brazilského státu Acre v západní Amazonii. (Poznámka: Acre je u hranic s Peru; tím samozřejmě vznikají logické úvahy, zda by místní kultury nemohly souviset s říší Inků a dalšími civilizacemi oblasti And; možná to, co platí pro Acre, bychom neměli předpokládat pro zbytek Amazonie. Ale to jsou jen spekulace, o vlivu peruánských kultur na ty místní se neuvádí nic.) Geoglyfů zde má být aktuálně známo už přes 450 a datování nejstarších z nich se posouvá do doby před naším letopočtem. Podrobnější průzkum navíc ukázal, že stavby obsahují docela málo pozůstatků materiální kultury; spíše šlo tedy o ceremoniální místa navštěvovaná při zvláštních příležitostech, neprobíhaly zde každodenní činnosti.
Zdánlivě panenská divočina bývá běžně ve skutečnosti důsledkem inženýrské práce a managementu. Třeba na polynéském ostrově Tikopia byl také zdánlivě přírodní prales ve skutečnosti velmi pečlivě udržovanou zahradou, kde se vedle sebe pěstovaly pečlivě volené plodiny – kokos, mandloň, chlebovník, taro; původního zde nerostlo snad nic. Ale rozdíl je přece jen v měřítku. Na Tikopii měl tento sad rozměry cca 2 x 2 km. V Acre je prozkoumáno asi 13 000 kilometrů čtverečních, původní bambusové lesy zde dávní lesníci měnili na systém preferovaných palem. Většinu i takto kultivovaného území bychom mohli s klidem označit za les, nešlo kukuřičné či maniokové plantáže nepřevládaly.
Proč příslušné kultury po roce 1500 zanikly? Evropané se o tuto oblast ještě dlouho nezajímali, ale nepřekvapilo by, pokud by sem před nimi dorazily epidemie. To třeba na opačné straně amerického kontinentu podle všeho rozbilo organizovanou společnost v údolí Mississippi (kultura moundů).
Mimochodem z toho všeho vyplývá i „antizelený“ poznatek, že stávající diverzita není zrovna závislá na současné rozloze pralesů, když jejich značná část byla dříve zemědělskou krajinou; a ostatně v době ledové byla rozloha tropických pralesů také mnohem menší než dnes a všechny druhy se vedle sebe nějak vešly.
Práce byla publikována v Proceedings of the National Academy of Sciences, samozřejmě s politicky korektní douškou, že se poznatky nemají používat na obhajobu destrukce pralesů.
Zdroj: HeritageDaily.com a další
Ho orite o migracii kvoli vyčerpanej pôde. O Tera Preta ste počuli?
Je tomu skutečně tak, to nám říkala má oblíbená učitelka už na základní škole téměř před 30 lety – šílené, jak ten čas letí 🙂 Ostatně zahradě věnuji většinu svého volného času, protože je to pro mě dokonalý relax po psychicky náročném zaměstnání. Mám navíc kvalitně vybavenou dílnu nářadím i ochranným vybavením od https://www.uvex-safety.cz/ , takže mě nemůže nic překvapit 🙂