Sciencemag.cz
Doporučujeme
Síla gravitace na povrchu Země se liší. Po zohlednění rotace Země je nejslabší pod zamrzlou kontinentální Antarktidou. Nová studie popisuje, že pomalé pohyby hornin hluboko pod povrchem Země v průběhu desítek milionů let vedly k dnešní gravitační anomálii. Načasování změn v antarktické „gravitační níži“ se navíc má překrývat s významnými změnami klimatu Antarktidy; budoucí výzkum by mohl odhalit, jak změny gravitace mohly podpořit růst ledových štítů.
Gravitační odchylky, způsobené rozdílnou hustotou hornin hluboko pod povrchem Země, jsou v absolutním vyjádření malé. Mohou však mít významný vliv na oceány. V oblastech se slabší gravitací může být hladina oceánu mírně nižší vzhledem ke středu Země, protože voda odtéká do oblastí se silnější gravitací. Kvůli gravitační díře je výška hladiny moře kolem Antarktidy skutečně měřitelně snížena.
Studie vycházela z dat, které jsme o Zemi získali ze záznamů pohybu seismických vln. Alessandro Forte (University of Florida) a Petar Glišović (Paris Institute of Earth Physics) na tomto základě rekonstruovali gravitační mapu celé planety. Takto vytvořená mapa se velmi blížila gravitačním datům získaným satelity, což potvrzuje realističnost použitých základních modelů. Následovalo modelování minulosti. Pomocí sofistikovaných počítačových modelů použili vědci fyzikální rekonstrukce k obrácení toku hornin v nitru Země a sledování změn zpět v čase po 70 milionů let, až do doby dinosaurů.
(Hypotetické) snímky z minulosti ukázaly, že gravitační díra nad jižním pólem byla zpočátku slabší; poté, před asi 50 až 30 miliony let, začala sílit. Toto načasování se překrývá s významnými změnami v klimatickém systému Antarktidy, včetně nástupu rozsáhlého zalednění. Dalším cílem výzkumu je otestovat kauzální souvislosti mezi touto zesilující se gravitační dírou a ledovými štíty; nové modelování má propojit gravitaci, hladinu moře a změny nadmořské výšky kontinentu.
Petar Glišović et al, Cenozoic evolution of Earth’s strongest geoid low illuminates mantle dynamics beneath Antarctica, Scientific Reports (2025). DOI: 10.1038/s41598-025-28606-1
Zdroj: University of Florida / Phys.org, přeloženo / zkráceno
